Jedním z nejhezčích jihočeských měst je bezpochyby Třeboň. Proslulá je svými rybníky i památkami, mezi kterými kraluje Třeboňský zámek. Ten patří k největším zámeckým komplexům v naší republice a rozhodně stojí za návštěvu.
Zámek Třeboň se nachází v samém centru historické části města. Plynule navazuje na Masarykovo náměstí, kdy zámecké budovy tvoří jeho západní stranu. Zámek má podobu dvoupatrové čtyřkřídlé budovy s třípatrovou hranolovou věží, ve které se nachází vstupní portál na vnitřní nádvoří a do zámku. Kolem vnějšího nádvoří jsou pak postaveny další hospodářské budovy. Třeboňský zámek je opravdu rozsáhlý, jen obytných místností se tu napočítá přes sto. Patří tak mezi největší hrado-zámecké komplexy u nás.
Obr. 1. Zámek Třeboň
Historie zámku Třeboň sahá do poloviny 14. století. Nejdříve na jeho místě stával panský dvorec, přestavěný později na tvrz a následně na gotický kamenný hrádek. Vlastnili jej tehdy páni z Landštějna, od kterých získali třeboňský majetek v roce 1366 jejich příbuzní, páni z Rožmberka. Panství tato změna přinesla období velkého rozvoje. Bylo vybudováno opevnění, postaven klášter v blízkosti hradu, brzy tu nechyběl špitál ani pivovar. Když si v roce 1479 vybral jeden z rodu Rožmberků Petr Vok II. Třeboň za své sídlo, nechal hrad podstatně rozšířit. V těchto úpravách pokračoval i další majitel panství Jindřich z Rožmberka.
Obr. 2. Vnitřní nádvoří
V roce 1562 však do osudu města zasáhl rozsáhlý požár, kterému kromě 48 měšťanských domů padla za oběť i část hradu. Tehdy byl majitelem panství Vilém z Rožmberka, který neváhal a hned pověřil rožmberského architekta italského původu Antonia Ericera Vlacha přestavbou hradu v zámecký komplex. Výsledkem bylo reprezentativní renesanční sídlo, kde Vilém s postupujícím věkem trávil čím dál více času. Za jeho éry tu působili i věhlasní alchymisté John Dee a Edward Kelly. Po smrti Viléma v roce 1592 zdědil jeho majetek Petr Vok z Rožmberka. Bohužel se s majetkem pojily i velké dluhy, které se Petr Vok snažil umořit, musel ale přistoupit k prodeji části majetku. Zámek Třeboň si však ponechal a přestěhoval se sem v roce 1602, rok po prodeji Českého Krumlova. Na zdejším zámku také naposledy vydechl a to v roce 1611. Protože záhy zemřel i jeho synovec jako jediný možný dědic, připadlo panství smluvním dědicům Švamberkům, ale ne nadlouho. Po stavovském povstání jej získali Habsburkové a od nich pak v roce 1660 Schwarzenbergové. Ti měli sice rezidenční sídlo jinde, ale Třeboň patřila mezi jejich nejoblíbenější místa. Proto tu také nedaleko rybníka Svět nechali v druhé polovině 19. století vybudovat honosnou neogotickou Schwarzenberskou hrobku. A mezi lety 1895 – 1922 tu každoročně pořádali tradiční vánoční rodinná setkání.
Obr. 3. Věž se vstupním portálem
Třeboňské panství bylo Schwarzenbergům vyvlastněno ve 20. letech 20. století, zámek jim ale zůstal. V roce 1940 jej však zabralo gestapo a po válce byl znárodněn. Od té doby je zámek Třeboň ve správě státu a každý rok jej navštíví kolem 40 tisíc turistů. Ti si mohou návštěvníci prohlédnout na celkem třech prohlídkových trasách reprezentativní prostory z renesanční doby Rožmberků nebo soukromá schwarzenberská apartmá, případně kasematy či konírnu. Po prohlídce zámku určitě nejde vynechat ani procházka po krásném zámeckém parku. Původní zahradu plnou exotických rostlin a dřevin tu ke konci 16. století začal budovat Petr Vok z Rožmberka, ale v první polovině dalšího století byla zničena. Dnešní podobu krajinářského parku v anglickém stylu získala zámecká zahrada na počátku 19. století. Dnes je oblíbeným místem pro procházky, ale také například svatební obřady.
Obr. 4. Zámek pohledem ze zámecké zahrady
V červenci roku 2017 byla Martina Limbergová se svou rodinou na Třeboňsku, kde společně navštívili mnoho zajímavých míst.
Vydává Radim Dostál
Všechna práva vyhrazena. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků nebo fotografií je bez souhlasu provozovatele webu nebo autora článku zakázáno. Zásady ochrany oosbních údajů