Stráž nad Nežárkou je malým městem s necelou tisícovkou obyvatel, ležícím zhruba v půli cesty mezi Jindřichovým Hradcem a Třeboní. Hrad a zámek Stráž nad Nežárkou stojí na východním okraji města, na skále nad řekou Nežárkou. Vstupuje se do něj z náměstí Emy Destinnové. Tuto pěvkyni ve městě připomíná více míst, ale nejvíce právě zámek, kde prožila poslední roky svého života. Historie tohoto místa se ale začala psát o hodně dřív.
![Nádvoří zámku](https://www.cestovatele.info/wp-content/uploads/2019/03/IMG_20180802_101522-640x480.jpg)
Obr. 1. Nádvoří zámku
Historie hradu a zámku
Na místě dřívějšího hradiště chránícího obchodní stezku vyrostl v druhé polovině 13. století kamenný hrad. Úkol vybudovat jej zadal král Přemysl Otakar I. tehdy významnému rodu Vítkovců. Ujal se toho Sezema z Hradce, který tak založil novou větev rodu, pány ze Stráže. Ti panství vlastnili dalších dvě stě let, než jejich rod vymřel. V dalších stoletích hrad měnil často majitele, mezitím v roce 1570 po zásahu blesku vyhořel a pustnul, až byl považován za rozvalinu. To trvalo do počátku 17. století, kdy jej tehdejší majitelé Slavatové přestavěli na renesanční zámek. Další majitelé, páni ze Šternberka a poté páni z Chudenic, z něj udělali barokní panské sídlo. I ve své nové barokní podobě měnilo panství poměrně často majitele, od šlechtických rodů po českobudějovickou záložnu.
![Hlavní průčelí se vstupním portálem](https://www.cestovatele.info/wp-content/uploads/2019/03/IMG_20180802_104921-640x480.jpg)
Obr. 2. Hlavní průčelí se vstupním portálem
Nejslavnější majitelka
Osobností, která se do dnešních dnů nejvíce vryla do paměti v souvislosti se zámkem, je bezpochyby Ema Destinnová. O strážský zámek se začala zajímat v roce 1908, kdy jej navštívila se svým otcem. V té době působila na londýnské a newyorské operní scéně a velmi ráda jezdila ve volných chvílích odpočívat na klidná místa v Jižních Čechách. Místní zámek ji natolik učaroval, že jej v roce 1914 zakoupila prostřednictvím svého přítele a kolegy z Metropolitní opery v New Yorku Dinh Gillyho. Ema Destinnová byla ale oficiálně majitelkou až od roku 1920. Říká se, že ji totiž tento přítel podvedl, zámek koupil za její peníze na své jméno a ona mu pak musela znovu zaplatit, aby zámek získala. Do svého nového domova se uchýlila po konci své kariéry a prožila tu posledních deset let svého života, než v roce 1930 zemřela v Českých Budějovicích.
![Opravené fasády zámku ještě svítí novotou](https://www.cestovatele.info/wp-content/uploads/2019/03/IMG_20180802_104134-640x480.jpg)
Obr. 3. Opravené fasády zámku ještě svítí novotou.
Novodobá historie
V minulém století pak zámek prošel obdobným osudem, jako mnoho jiných podobných sídel. Okupoval jej wehrmacht, po válce byl znárodněn, užívala jej armáda ČSR a následně byl využit jako Ústav sociální péče. Při funkčních úpravách zámku byly přitom značně poničeny některé jeho historické části. V roce 2002 koupila prázdný a zchátralý zámek paní Radoslava Doubravová, která jej nechala opravit a od roku 2006 zpřístupnila veřejnosti.
![Zámecká zahrada je přístupná pouze při prohlídce s průvodcem.](https://www.cestovatele.info/wp-content/uploads/2019/03/IMG_20180802_104226-640x480.jpg)
Obr. 4. Zámecká zahrada je přístupná pouze při prohlídce s průvodcem.
Expozice Emy Destinnové
Na zámku tvoří hlavní lákadlo expozice Emy Destinové, která se nachází v přízemí a prvním patře zámku. Jde o největší a nejucelenější expozici na světě věnovanou této slavné operní pěvkyni, mapuje celý její profesní i soukromý život. K nahlédnutí jsou tu i soukromé pokoje, které na zámku obývala. Celou prohlídku provází zpěv této umělkyně, který příjemně dokresluje atmosféru. Na zámku je otevřena i expozice další úspěšné operní pěvkyně Jarmily Novotné, žačky a pokračovatelky Emy Destinové. Ta je součástí prohlídkového okruhu zahrnujícího i prohlídku celého zámku. Kromě prohlídek pro návštěvníky se na zámku pořádají v rámci koncertního programu Zámek plný hudby celoročně koncerty různých hudebních žánrů v krásně opraveném Hudebním sále.
Paní Doubravová je velkou milovnicí hudby. Její láska k ní a úcta k osobnostem s převážně klasickou hudbou spjatých je na zámku cítit na každém kroku. Líbit se tu bude ale i těm, které vážná hudba neoslovila.