Třeboňsko láká návštěvníky nejen na velké množství kulturních památek, ale také na zajímavou a krásnou přírodu. Jedním z nejcennějších koutů přírody v tomto kraji je rašeliniště Červené blato.
Národní přírodní rezervace Červené blato leží na jihovýchodním okraji chráněné krajinné oblasti Třeboňsko, mezi obcemi Suchdol nad Lužnicí a Trhové Sviny. Červené blato je jedním ze skupiny třeboňských rašelinišť, které se začaly vyvíjet koncem poslední doby ledové někdy před 10 – 12 000 lety. Vznikaly na místech tzv. terénních depresí, tedy v místech, kde vodní eroze vyhloubila v dobách zaplavení povodněmi terénní sníženiny. Na některých místech tohoto močálu dosahuje vrstva rašeliny až osmi metrů. Nachází se tu různé rašelinní biotopy, od bezlesí až po hustý prales borovice blatky.
Obr. 1. Národní přírodní rezervace Červené blato
Od roku 1774 se tu rašelina těžila pro nedalekou sklářskou huť v Jiříkově údolí a tato těžba byla ukončena až v roce 1910, kdy byla sklárna zrušena. Přesto je rašeliniště oproti jiným málo narušené a druhová skladba rostlinstva tu odpovídá raně poledovému období. Tato oblast je pro svou unikátnost velmi cenná, proto je od roku 1953 chráněna jako přírodní rezervace, jejíž rozloha činí necelých 404 ha. V době těžby rašeliny bylo v oblasti vybudováno mnoho odvodňovacích kanálků, jako součást ochrany ale byl obnoven původní vodní režim, díky kterému se může porost borovice blatky přirozeně regenerovat.
Obr. 2. Rašelinné jezírko
Právě rozsáhlé porosty borovice blatky tvoří největší část místní vegetace, místy jsou tyto stromy staré až 200 let. Dalšími hojnými zástupci zdejší vegetace jsou keře rojovníku bahenního, trsy suchopýru pochvatého a nízké porosty borůvek a brusinek nebo plody jí podobné rostliny klikvy bahenní. Ze vzácnějších rostlin se tu vyskytuje například masožravá rosnatka okrouhlolistá. Ze zvířecí říše se tu daří především mnoha ptákům, své útočiště tu našli například kulíšek nejmenší, čáp černý, jeřábek lesní nebo jestřáb lesní. Když půjdete pomalu a neslyšně, možná budete mít štěstí na ještěrky živorodé, které se s oblibou vyhřívají na povalovém chodníčku. Hojně se tu vyskytují můry a motýli, které je krásné pozorovat.
Obr. 3. Babočka osiková – jeden ze zástupců zdejší fauny
Pro návštěvníky byla v rašeliništi vybudována naučná stezka, která vede nejzajímavější částí blata. Mimochodem, jde o nejstarší naučnou stezku na Třeboňsku, zřízena byla v roce 1983. Celý okruh měří zhruba 5 kilometrů a začíná v Jiříkově údolí. Na odbočce silnice spojující obce Šalmanovice a Nové Hrady najdete malé parkoviště. U tohoto vstupu na naučnou stezku je tabule s historií chráněné krajinné oblasti. Na naučné stezce se nachází dalších šest informačních panelů, které seznamují návštěvníky s historií těžby rašeliny, s typickými zástupci rostlinných i živočišných obyvatel blata a dalšími zajímavými informacemi.
Obr. 4. Dřevěný povalový chodník se vine podmáčenými místy stezky.
Části stezky přes podmáčená a nestabilní místa jsou tvořeny povalovým chodníčkem, takže je celá cesta pohodlná a bezpečná pro dospělé i děti (není ale vhodná pro kočárek). Zhruba uprostřed stezky je vybudována terasa s vyhlídkou na rašelinné jezírko, kde jsou i lavičky k odpočinku. Vzhledem k tomu, že jsme se ale před výletem zapomněli pořádně nastříkat repelentem, komáři a především velmi nepříjemní ovádi nám klidný odpočinek moc nedopřáli.
Pozorovat nespoutanou přírodu a její obyvatele můžete na Červeném blatu po celý rok. Nejkrásněji je tu prý na jaře, kdy všude kvetou keře rojovníku bahenního, symbolu zdejší přírodní rezervace. Jejich květy jsme sice uprostřed léta, kdy jsme tu byli my, vidět nemohli, ale i tak tu bylo nádherně.
V červenci roku 2017 byla Martina Limbergová se svou rodinou na Třeboňsku, kde společně navštívili mnoho zajímavých míst.
Vydává Radim Dostál
Všechna práva vyhrazena. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků nebo fotografií je bez souhlasu provozovatele webu nebo autora článku zakázáno. Zásady ochrany oosbních údajů