Roháčské plesa

Od Horního Roháčského plesa sejdeme dolů podél Třetího Roháčského plesa a Druhého Roháčského plesa k Dolnímu Roháčskému plesu. Prohlédneme si tak všechny čtyři Roháčské plesa. Dojdeme až k Rozcestí Smutná dolina.

hodnocení článku
  •  

Nikdo nehodnotil


Vaše hodnocení

Roháčské plesá (1719 .m n. m.)

Po asi půl hodinovém odpočinku u Horního Roháčského plesa se vracíme k rozcestí Roháčské plesá, odkud pokračujeme po zelené turistické značce. Modrá turistická značka u rozcestí skončila. Začínáme mírně klesat. Po pár minutách pod sebou spatříme Třetí Roháčské pleso.

Horní Roháčksé pleso - Roháče

Obr. 1. Horní Roháčksé pleso – Roháče

Třetí Roháčské pleso (1653 m. n. m.)

Při sestupu ke Třetímu Roháčskému plesu občas spatříme i Druhé Roháčské pleso, které se nachází kousek za ním. Ke Třetímu Roháčskému plesu přicházíme po necelé čtvrt hodině klesání.

Třetí Roháčksé pleso - Roháče

Obr. 2. Třetí Roháčksé pleso – Roháče

Pleso nemá viditelný přítok, zato má viditelný odtok, kterým je napájeno nedaleké Druhé Roháčské pleso. Mezi Třetím Roháčksým plesem a Druhým Roháčksým plesem se nacházejí dvě informační cedule. Dovídáme se z nich mimo jiné, že Roháčská plesa jsou ledovcového původu a vznikly ve vyhloubených kotlech po roztátí ledovce. Dále se dovídáme, že Horní Roháčské pleso je nejhlubší z Roháčských ples, což už v seriálu bylo zmíněno (v minulém díle). Naopak Velké Roháčksé pleso (někdy také označováno jako První Roháčské pleso, nebo Dolní Roháčske pleso) je ze čtveřice ples největší. Jeho rozloha je 1.22 ha. V místech, kde se nacházíme, tedy mezi Třetím Roháčksým plesem a Druhým Roháčksým plesem a v jejich okolí, se vyskytuje vzácná rostlina ježohlav úskolisý, který se na celém Slovensku vyskytuje jen na dvou místech. Ježohlav úskolisý je glaciální relikt (tedy pozůstatek doby ledové, který byl v době ledové hojně rozšířen, dnes se vyskytuje jen na ojedinělých místech).

Třetí Roháčksé pleso - Roháče

Obr. 3. Třetí Roháčksé pleso – Roháče

Druhé Roháčské pleso (1650 m. n. m.)

Pár metrů za informační ceduli se nachází poměrně malé Druhé Roháčské pleso. Pleso má viditelný přítok, který teče z předchozího plesa. Rovněž má viditelný odtok, který vtéká do následujícího plesa a již nese pojmenování Roháčksý potok.

Druhé Roháčksé pleso - Roháče

Obr. 4. Druhé Roháčksé pleso – Roháče

Uděláme pár fotek a pokračujeme v klesání po zelené turistické značce.

Dolní Roháčské pleso (1562 m. n. m.)

Dolní Roháčské pleso, někdy také nazývané Velké Roháčské pleso, v případě dodržování pořadového číslování se můžeme také setkat s názvem První Roháčské pleso, poprvé spatříme za necelých pět minut chůze. Sejdeme k němu ale až za dalších asi 20 minut. Pleso je největší a nejníže položené ze čtveřice Roháčských ples. Se svou hloubkou 7,7 metrů rozhodně není ze čtveřice ples nejhlubší.

Dolné Roháčksé pleso - Roháče

Obr. 5. Dolné Roháčksé pleso – Roháče

Viditelný přítok plesa je již zmíněný Roháčský potok, ze kterého čerpáme vodu do láhví. Sice ještě máme co pít, ale je zřejmé, že nám naše zásoby tekutin na celý den nevystačí. Množství pití jsme také trochu podcenili.

Obejdeme pleso, uděláme mnoho fotek, z toho i jednu skupinovou – společnou a pokračujeme dále po zelené turistické značce.

Dolné Roháčksé pleso - Roháče

Obr. 6. Dolné Roháčksé pleso – Roháče

Rázcestie Smutná dolina (1522 m. n. m.)

Asi po čtvrt hodině chůze přicházíme k Rozcestí Smutná dolina.

Na informační ceduli si přečteme jací živočichové v okolí žijí, případně i jak moc jsou vzácní. Například kamzík vrchovský tatranský a svišť vrchovský tatranský jsou nejen glaciální relikty (pozůstatky z doby ledové, v té době byli velmi rozšíření na mnoha místech), ale také jsou tatranskými endemity. Což znamená, že dnes již nežijí nikde jinde, než právě v Tatrách.

Podle rozcestí můžeme po modré turistické značce stoupat Smutnou dolinou jednu a půl hodiny na Smutné sedlo, nebo rovněž po modré turistické značce půl hodiny klesat na Ťataliakovu chatu. Kdyby jsme se chtěli po zelené turistické značce, která zde končí, vracet k Hornímu Roháčskému plesu, šli by jsme dle rozcestníku půl hodiny. Což se mi nějak nezdá. Byl by to stejný časový údaj, jako dle horního rozcestníku cesta opačným směrem, tedy cesta z kopce. Navíc my jsme šli cestu dolů, v rozporu s údajem na turistickém rozcestníku, skoro hodinu.

Naposledy zapochybujeme, jestli je správné pokračovat na Smutné sedlo a dále po hřebeni, nebo toho už bylo dost. Nakonec ale, vzhledem k tomu, že je teprve půl dvanácté dopoledne, se rozhodujeme pokračovat.

 

článek je součástí seriálu: Roháče 2017

Za začátku září roku 2017 jsem s šesti kamarády navštívil Roháče. Počasí na túru bylo jen první den a to jsme vyšli na Ostrý Roháč. Ostatní dny jsme navštívili aquapark Oravice a také muzeum Oravské vesnice.


diskuse

vložit nový příspěvek