Island- Hvangill a Emstrur
- manželé Pohlodkovi
- 24.12.2007
- 0:00
- Změněno: 17.04.2014 | 19:19
Ráno to vypadalo na mlhu a oblačnost, ale než jsme se nasnídali a sbalili, opět se nebe krásně vyjasnilo.
3. den – pondělí 13.8.
Ráno to vypadalo na mlhu a oblačnost, ale než jsme se nasnídali a sbalili, opět se nebe krásně vyjasnilo. V noci bylo opravdu zima – fučel vítr a ačkoliv byla Lenka ve spacáku dost nabalená a spacák měla s komfortem 0 stupňů, byla jí zima. Je to nicméně dost subjektivní, protože Honza byl v trenkách a bylo mu akorát. V 9.30 jsme už byli sbalení, ale ještě před odchodem jsme se zašli podívat na čmoudíky u chaty – síra unikající na povrch, někdy i dost hlasitě, pod vysokým tlakem a v jedné jámě byla i voda, která se vařila. Pak už jsme vyrazili na cestu údolím/planinou s hlubokými zářezy, kde jsme museli mnohokrát překonávat převýšení nahoru i dolů, s mnoha čmoudíky a duhově zbarvenými horami. Po asi hodině cesty se před námi otevřel výhled na krásné zelené údolí s jezerem Alftavatn s ledovcem za ním. Po ostrém sestupu do údolí nás čekal náš první brod a nato už jen 4 km k chatě u jezera, kde jsme se najedli a odpočinuli si. Pokračovali jsme k chatě Hvangill jednoduchým terénem se zelenými loukami a přes dva brody. U chaty stavíme stan, platíme 800 ISK na osobu a k tomu 300 ISK za pět minut sprchy s teplou (!) vodou. Zjišťujeme, že jsme dorazili na krásně klidné místo bez větru, jen v chatě je dost lidí, to nám ale naši stanovou pohodu příliš nenarušuje. Co se týče počasí, tak máme za sebou další krásný den, opět držíme palce, ať to vydrží.
Obr. 1. Laugavegur
4. den – úterý 14.8.
Probudili jsme se opět do slunečného dne, a tak jsme ani neměli problém vylézt ze stanu – nasnídali jsme se, sbalili a v 9.00 už jsme byli opět na trase. První část dnešní trasy byla monotónní a jemně depresívní – vedla pouští z černého lávového písku, s mnoha obzory, kdy jsme si mysleli, že už bude konečně nějaká změna, ale opět následovala dlouhá nekonečná pláň. Polední pauzu jsme si dali na útulné chatě Emstrur a pokračovali dál. Cesta stále vedla po černém prachu, ale už to nebylo po rovině, ale víc nahoru a dolů, sem tam i něco rostlo, krajina byla rozmanitější a překročili jsme po mostě i několik ledovcových řek. Až tu poslední řeku jsme museli přebrodit a byl to doposud nejtěžší brod. Po něm už následovala cesta do Thorsmorku a sestup do kempu (krásný kemp na trávě, se skvělým zázemím a bezplatný, jen za nabití baterek jsme zaplatili 200 ISK). Dnešní etapa byla dlouhá (25 km), únavná, ale opět v krásném počasí a zajímavou přírodou, takže usínáme spokojeně. Celkem máme v nohách 50 km a trasu popisovanou na 4-5 dní, jsme především díky příznivému počasí ušli za 2,5 dne.
Obr. 2. Emstrur
Obr. 3. Ledovec mezi Thorsmorkem a Skoganem