Phugtal gompa – Mezi buddhistickými mnichy

Phugtal gompa je jeden z nejstarších buddhistických klášterů na světě. Jeho návštěvou se vrátíte do minulosti mezi mnichy a jejich tradičními zvyky.

hodnocení článku
  •  

Nikdo nehodnotil


Vaše hodnocení
Zde by měla být vidět mapa. Máte asi problém s JavaScriptem ve svém prohlížeči.

Nacházíme se v Kašmíru. Oblasti, o kterou už sedmdesát let s přestávkami válčí Indie a Pákistán. Bývá označován za jedno z nejnebezpečnějších oblastí na zemi. A přesto se tu uprostřed šestitisícových vrcholků, v lůně Himálaje, nachází jeden z nejstarších buddhistických klášterů na světě, který tyto války nikdy nezasáhly. Je schován uprostřed hor a pustin v oblasti Zanskar, kam se jakákoli vojenská technika jen tak nedostane.

Obr. 1. Phugtal gompa je stará asi 2200 let.

Buddhismus přišel z Indie

Za symbol buddhismu je dnes považován Tibet. Vznikl však v Indii a právě Phugtal gompa je jedním z prvních klášterů, kde meditovali a dodnes meditují buddhističtí mniši. Je turisticky poměrně oblíbená, což ale neznamená, že se tam budete mačkat s davy. Je to spíše výhoda, neboť jsou v klášteře na zvědavé Evropany zvyklí. Ke gompě vede jediná přístupová cesta, jež je jen pro odvážné cestovatele bez závratě. Před několika lety tu povodeň zcela zničila širší cestu podél řeky Tsarap. V současné době se sice staví nová, ale to je práce na dalších deset let, zvláště s počtem pauz indických dělníků.

Asi osmikilometrová cesta z nejbližší vesnice Purne je většinu času zakouslá do skály. Po pravé straně tedy máte strmou stěnu, ze které může občas dolů padat kamení, po levé zase dvou set metrový sráz přímo do velmi divoké a ledové řeky. Zní to sice dost nebezpečně, ale zároveň tím pádem jde o skvělý zážitek.

Obr. 2. Cesta k Phugtal gompě není nejjednodušší.

Návrat do minulosti

Když dokážete bez úhony překonat i poněkud vratký most přes Tsarap, otevře se vám výhled na gompu. Po cestě k němu obejdete, samozřejmě po směru hodinových ručiček, desítky čortenů a stúp. V klášteře si potom můžete zameditovat společně s některými mnichy, a to buď v některé z mnoha modlitebních místností nebo v posvátné jeskyni. V ní se navíc zpívají i mantry pro uklidnění mysli. Mniši jsou velmi odolní a obřady v jeskyni konají i v zimě, kdy je v ní klidně i padesát stupňů pod nulou. V tomto mrazu zpívají a meditují klidně čtyři a více hodin.

Obr. 3. Most nevypadá zrovna pevně. Ale nemohou na něm chybět modlitební vlaječky.

V gompě normálně probíhá výuka mnišských noviců, kterou můžete sledovat ze střechy některé z budov, protože probíhá většinou venku. A pokud mají žáci přestávku, je možno vidět, že se chovají podobně jako děti u nás. Pokud se zrovna nachomýtnete ke kuchyni v době jídla, rádi vás přizvou a dají vám také porci. Z nejvyššího bodu kláštera je pak jeden z nejhezčích výhledů, co jsem kdy viděl. Celkově stojí výlet do tak dlouho fungujícího kláštera za to.

 

článek je součástí seriálu: Putování po Himálaji


diskuse

vložit nový příspěvek