Ze Špindlerova Mlýna na Kozí hřbety

Prví den se vydáváme ze Špindlerova Mlýna na nejvyšší vrchol České Republiky, na Sněžku. Půjdeme přes Kozí Hřbety, kde je vyhlídka.

hodnocení článku
  •  

Nikdo nehodnotil


Vaše hodnocení

Špindlerův Mlýn

Z penzionu, ve kterém jsme ubytování vycházíme mírně před desátou dopoledne. Po pár metrech jsme na žluté turistické značce vedoucí z rozcestí U dívčí lávky do centra Špindlerova Mlýna. Pokračujeme po nalezené žluté turistické značce Špindlerovým Mlýnem směrem k centru. Asi po pěti minutách přicházíme k rozcestí Špindlerův Mlýn – společenský dům.

Špindlerův Mlýn – společenský dům

Na rozcestí Špindlerův Mlýn – společenský dům se naše žlutá turistická značka potkává s červenou a zelenou, které společně se žlutou vedou z centra Špindlerova Mlýna. Zelená, červená a žlutá turistická značka vedou společně dále nahoru k rozcestí Dřevařská cesta. Znamená to, že z toho místa lze jít třemi směry po žluté turistické značce, což se často nevidí.

Rozcestí není pojmenované, ale jak se dovíme na dalším rozcestí (které bude odkazovat mimo jiné i zpět), jeho jméno je Špindlerův Mlýn – společenský dům.

Z rozcestí by jsme mohli jít směrem do centra k hlavní silnici vedoucí Špindlerovým Mlýnem. Nemáme toho ale zapotřebí a proto začínáme stoupat po asfaltové cestě směrem k rozcestí Dřevařská cesta, které má být za půl kilometru a vedou k němu společně všechny tři turistické značky.

Stoupání je hodně prudké. Cesta nám trvá přes deset minut a pořádně se zadýcháme. Stále jdeme Špindlerovým Mlýnem a všude kolem nás jsou různá ubytovací zařízení a restaurace.

Dřevařská cesta

Turistické rozcestí Dřevařská cesta je nad obcí Špindlerův Mlýn a je zde i podstatná část Špindlerova mlýna vidět. Kousek od rozcestí je na louce malý altánek, kde je rovněž výhled na hory.

Měli jsme původně v plánu pokračovat po žluté turistické značce přes Údolí Bílého Labe na Luční Boudu. Protože se ale hodláme vrátit stejnou cestou a nevíme, zda budeme vše stíhat podle našich představ, rozhodujeme se, že přes Údolí Bílého Labe půjdeme až cestou zpět. V tomto okamžiku ještě netušíme, že se dnes do Údolí Bílého Labe vůbec nepodíváme.

Na rozcestí zahýbáme doprava a pokračujeme tentokrát již mírným stoupáním po asfaltové cestě. Vede nás společně zelená s červenou turistickou značkou směrem k rozcestí Nad Svatým Petrem, které má být půl kilometru daleko.

Nad Svatým Petrem

Asi po osmi minutách nejprve pozvolného, později prudšího stoupání přicházíme na turistické rozcestí. Podle mapy jsme minuli rozcestí, které je dvě stě metrů za námi a podle rozcestníku se jmenuje Špindlerův Mlýn – vodojem. Je pravda, že nějaká zvláštní budova v lese po levé ruce v jednom okamžiku byla.

Nyní se oddělují červená od zelené turistické značky. My se vydáváme po červené. Kousek od rozcestí po červené turistické značce je kiosek, ve kterém se nezastavujeme. Po levé ruce máme výhled na lyžařský areál Svatý Petr a po pravé ruce hotel Horal. Stále jdeme po asfaltovém chodníku. Červená turistická značka nás směruje k rozcestí Svatý Petr (hotel Panorama).

Svatý Petr (hotel Panorama)

Za necelou čtvrt hodinu pohodové chůze po rovině přicházíme k hotelu Panorama. Sice zde nikde nevidím odpovídající rozcestí, není ale žádných pochyb, že jsme na rozcestí Svatý Petr (hotel Panorama). Za hotelem konečně opouštíme asfaltový chodník a vcházíme do lesa. Po delší době začínáme stoupat.

Po dvaceti minutách uhýbáme z velké lesní cesty a zahýbáme doleva na pěšinu. Stoupáme po kamenných schodech. Stoupání je ze začátku dost prudké.

Úbočí Kozích hřbetů (1180 m. n. m.)

Po dalších dvaceti minutách přicházíme k rozcestí Úbočí Kozích hřbetů. Od hotelu Panorama jsme ušli dle rozcestníku dva kilometry, i když nám to trvalo kolem tři čtvrtě hodiny.

Na rozcestí Úbočí Kozích hřbetů se k nám připojuje žlutá turistická značka, která se od nás odpojila na rozcestí Špindlerův Mlýn – vodojem, které jsme nenašli. Jsme již dost vysoko, ale pořád jsme v lese, již je ale zřejmé, že stromy brzo vystřídá kosodřevina. Bez větších přestávky pokračujeme dále po červené turistické značce. Na rozcestí Kozí hřbety nám zbývá jeden a půl kilometru.

Kozí hřbety vyhlídka (1422 m. n. m.)

Cesta na Kozí hřbety

Obr. 1. Cesta na Kozí hřbety

Po více než půl hodině přicházíme na rozcestí Kozí hřbety vyhlídka. V mapě je rozcestí značeno Krakonoš odbočka na vyhlídku. Na rozcestí jsme vystoupali a dosáhli tím na nějakou dobu maxima. Až na Luční boudu nyní půjdeme de fakto po rovině. Doleva je odbočka na vyhlídku, která je 200 metrů. Jdu se sám na vyhlídku podívat.

Krakonoš (1421 m. n. m.)

Z vyhlídky Krakonoš

Obr. 2. Z vyhlídky Krakonoš

Cesta na vyhlídku je asi pět minut. Na mapě je vyhlídka označená jako Krakonoš. Z vyhlídky Krakonoš je rozhled na široké okolí. Je zde také umístěn panel s názvy vrcholů na které je vidět.

Udělám pár fotek okolí a vracím se k rozcestí Kozí hřbety.

článek je součástí seriálu: Po stopách Krakonoše 2012

V červenci 2012 se vydává Radim s Jardou do Krkonoš po stopách Krakonoše. Podaří se jim ho vypátrat?


diskuse

vložit nový příspěvek