Na naší cestě ke zřícenině Hukvaldy se zastavujeme u sochy lišky Bystroušky, která se díky místnímu rodákovi, hudebnímu skladateli Leoši Janáčkovi a jeho opeře Příběhy lišky Bystroušky, stala hlavně v hudebním světě symbolem Hukvald. Od sochy Lišky bystroušky začneme stoupat vzhůru ke zřícenině.
Od rozcestí Hukvaldy – obora se vydáváme po žluté turistické značce směrem k pomníku lišky Bystroušky. Podle rozcestníku půjdeme k pomníku lišky Bystroušky jeden a půl kilometru.
Po pár minutách chůze přicházíme ke studánce a k další informační ceduli Naučné stezky Leoše Janáčka. Informační cedule se věnuje právě studánce a upozorňuje, že vlastně studánky, prameny a malé potůčky, jsou pro krajinu nesmírně důležité a vlastně představují specifické životní prostředí pro určité živočichy, zejména pro hmyz, jako jsou vážky, jepice a další. Kromě nich zde nalezneme také drobné prvouky, řasy, korýše a tak dále.
Asi po půl hodině chůze oborou přicházíme k přírodnímu amfiteátru v Hukvaldech. Amfiteátr Hukvaldy tvoří pódium a několik řad dřevěných lavic. Amfiteátr je znám především každoročním pořádáním mezinárodního hudebního festivalu Janáčkovy Hukvaldy.
Obr. 1. Přírodní Amfiteátr Hukvaldy
Asi po sto metrech chůze od Amfiteátru v Hukvaldech přicházíme k soše lišky Bystroušky. Pohádková postava liška Bystrouška je s Hukvaldy velmi spjata. Jedná se o postavu z pohádky Rudolfa Těsnohlídka, na jejíž motivy napsal místní rodák Leoš Janáček v roce 1924 operu Příhody lišky Bystroušky. V roce byla opera Příběhy lišky Bystroušky poprvé zahrána i zde na Hukvaldech. Původní socha lišky Bystroušky, sochaře Karla Vávry, zde instalována právě na památku oné opery. Hukvaldy jsou v hudebním světě díky hudebnímu festivalu Janáčkovy Hukvaldy velmi známé.
Obr. 2. Liška Bystrouška, Hukvaldy
Socha lišky Bystroušky se nachází na velkém kameni. U sochy se na chvíli zastavíme a uděláme pár fotek. Poté zahneme doprava a po červené turistické značce začneme stoupat ke zřícenině Hukvaldy. Nyní jdeme po Naučné stezce Hradní vrch. Po asi pěti minutách chůze přicházíme k další informační ceduli. Informační cedule se zabývá starými stromy a ekosystémem, který kolem nich vzniká. V dutinách stromů hnízdí různí ptáci a v kůře, nebo pod kůrou žijí brouci, případně i další hmyz. Nesmíme také zapomínat na různé houby, které v dutinách stromů rostou. Zkrátka na torza starých stromů nele pohlížet jako na neuklizený odpad, ale jako na přirozenou součást lesa.
Obr. 3. Zřícenina hradu Hukvaldy focená z Obory Hukvaldy
Při další cestě upoutá naši pozornost několik buků s velmi rozsáhlými kořeny na povrchu. Váže se k nim i pověst, že v těchto kořenech je ukryt poklad.
Po asi čtvrt hodině stoupání lesem přicházíme k turistickému rozcestí Hukvaldy (hrad). Červená turistická značka pokračuje dále k Oborní bráně. K samotnému hradu nevede žádná značka, ale hradby asi sto metrů vzdáleného hradu jsou již vidět. Dojdeme po asfaltové cestě až k hradu.
Obr. 4. Brána zříceniny hradu Hukvaldy
Jednoho jarního dne v dubnu 2018 se vydáváme s kolegy z práce na výlet do Hukvald, které jsou známé jednak svým hradem Hukvaldy a také jako rodiště hudebního skladatele Leoše Janáčka.
Vydává Radim Dostál
Všechna práva vyhrazena. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků nebo fotografií je bez souhlasu provozovatele webu nebo autora článku zakázáno. Zásady ochrany oosbních údajů