Křenkův pomník

Od propasti Macocha se vydáváme po žluté turistické značce po Naučné stezce Macocha přes Křenkův pomník ke Kateřinské jeskyni.

hodnocení článku
  •  

Nikdo nehodnotil


Vaše hodnocení

Od Dolního můstku propasti Macocha se vrátíme k Hornímu můstku a dále pak pokračujeme kolem chaty Macocha po žluté turistické značce směrem ke Kateřinské jeskyni. Cesta vede lesem po lesní pěšině.

Chata Macocha - Moravský Kras

Obr. 1. Chata Macocha – Moravský Kras

Pod Chobotem (486 m. n. m.)

Po čtvrt hodině pohodlné chůze po rovině nás žlutá turistická značka přivádí k rozcestí Pod Chobotem, které je pojmenováno podle nedalekého vrcholu Chobot (496 m. n. m.). Na rozcestníku není nic moc zajímavého. Není kam odbočit. Od propasti Macocha jsme dle rozcestníku ušli půl kilometru a další nejbližší turistické rozcestí Křenkův pomník je vzdáleno rovněž půl kilometru. Bez zastavení pokračujeme dále.

Křenkův pomník

Po další čtvrt hodině pohodové chůze přicházíme k turistickému rozcestí Křenkův pomník. Je zde zastřešené turistické odpočívadlo se stolem a lavicemi na sezení. Hlavně se pár metrů od odpočívadla nachází pomník, který je věnován turistovi a propagátorovi Moravského krasu Františkovi Křenkovi. František Křenek dlouhou dobu vedl místní buňku Klubu českých turistů a rovněž byl členem Sokola, ve kterém se velkou měrou zasloužil o výstavbu místní Sokolovny. Kousek od pomníku se nachází informační cedule Naučné stezky Macocha. Je zajímavé, že na informační ceduli se napíše nic o pomníku. Cedule je věnována významným výzkumníkům, kteří zkoumali Macochu, ponornou řeku Punkvu, případně jeskyně Moravského krasu. Dovídáme se zde o badatelích jako jsou Josef Podpěra, Jan Šmarda, Friedrich Anton Kolenati, Sergej Hrabě, Jindřich Wankel, Martin Kříž, Jan Kneis a Karel Absolon.

Křenkův pomník - Moravský kras

Obr. 2. Křenkův pomník – Moravský kras

Po malé přestávce a focení pokračujeme dále po žluté turistické značce ke Kateřinské jeskyni, která je vzdálená jeden kilometr. Stále jdeme po naučné stezce Macocha a začínáme klesat.

Kateřinská jeskyně – rozcestí

Po dvaceti minutách chůze přicházíme k asfaltové silnici, u které se nachází turistické rozcestí Kateřinská jeskyně. Zleva se k nám připojuje zelená turistická značka vedoucí ke Kateřinské jeskyni, která je dle rozcestníku vzdálena 100 metrů a dále vedoucí Suchým žlebem až do Vilémovic. Opačným směrem vede žlutá a zelená turistická značka směrem k půl kilometru vzdálenému Skalnímu mlýnu. Na druhé straně asfaltové silnice se nachází malá budova, která slouží k hlavně prodeji vstupenek do Kateřinské jeskyně. Je zde také malý obchůdek se suvenýry a informační centrum.

Suchý žleb

Vydáme se Suchým žlebem ke Kateřinské jeskyni, která je coby kamenem dohodil. Dovnitř nemáme v plánu jít. Stejně tak nemáme v plánu pokračovat Suchým žlebem, což je možná škoda, navštívit tenhle asi 5 kilometrů dlouhý kaňon by bylo jistě zajímavé. Jen uděláme pár fotek Kateřinské jeskyně a začteme se do informační cedule u vchodu pojednávající o geologické stavbě Moravského krasu a o archeologických nálezech v jeskyních v Suchém žlebu.

Pokud jde o geologickou stavbu, tak krasové území tvoří 3 až 6 kilometrů široký a 25 kilometrů dlouhý pás prvohorních devonských vápenců, který se táhne od Brna ke Sloupu a Holštejnu. Vápence vznikaly z odumřelých organizmů na dně teplého a mělkého moře.

Co se týká archeologických nálezů, tak velmi významným archeologickým nalezištěm je vchod do Kateřinské jeskyně, u kterého právě stojíme. V roce 1869 zde J. Wankel nalezl ohniště s opálenými kostmi. Nález je patrně ze starší doby kamenné. Později zde byly nalezeny také jiné nálezy z mladší doby kamenné.

V nedaleké jeskyni Koňská Jáma byly nalezeny stopy po obydlí rovněž ze starší doby kamenné. Významný je zde nález keramické nádoby zdobené plastickým lidským obličejem. Z mladších osídlení je doložena keramika doby bronzové. O dalších mladších nálezech jako jsou dvojramenné kleště, udidla a železné hřbety ze druhé poloviny 13. století si v porovnání s dobou kamennou případně bronzovou můžeme myslet, že zde byly uloženy nedávno. Dokládají, že nejen v pravěku, ale i ve středověku byly jeskyně obývány lidmi.

Po chvilce se vrátíme informačnímu centru u rozcestníku. Zde se opět začteme do informačních ceduli. Tentokrát o Kateřinské jeskyni, ostatně jedna z informačních cedulí u Kateřinské jeskyně se rovněž věnovala Kateřinské jeskyni.

 

článek je součástí seriálu: Moravský kras 2016

Na jaře roku 2016 jsme se vydali na prodloužený víkend do Moravského krasu obdivovat nejen krásy zdejších dostupných jeskyní.


diskuse

vložit nový příspěvek