Od Punkevní jeskyně se vydáme Pustým žlebem kolem zajímavého skalního okna Čertova branka zpět k chatě Macocha, odkud pokračujeme k asi 100 metrů vysoké skalní stěně Koňský spád.
Od Punkevní jeskyně pokračujeme po modré turistické značce po Naučné stezce Macocha kolem nedaleké dolní stanice lanovky vedoucí k vrchu propasti Macocha. U lanovky se nachází rozcestí Punkevní jeskyně – kabinka. Jak název rozcestí napovídá, lanovka je kabinková. Jdeme asi pět minut po asfaltové cestě a přicházíme k malé jeskyni Čertova branka.
Obr. 1. Čertova Branka – Moravský Kras
Spíše než jeskyní, bych Čertovu branku nazval skalním oknem. Je to v podstatě volně dostupný průchod skálou. Z nedaleké informační cedule se dovídáme, že Čertova branka je relikt staré průtokové jeskyně. Čertova branka je jedním z dokladů přirozené destrukce a zániku skal a krasových jevů. Podobné jevy lze sledovat na mnoha jiných místech Moravského krasu. Uděláme pár fotek a pokračujeme dále.
Obr. 2. Čertova Branka – Moravský Kras
Ani ne po pěti minutách chůze přicházíme k rozcestí Pod Salmovkou. Zleva se k nám připojuje zelená turistická značka od zříceniny hradu Blansek. Také zde začíná červená turistická značka, která vede společně s modrou a zelenou značkou naším směrem.
Z rozcestníku se dovídáme, že od Punkevní jeskyně jsme ušli jeden kilometr. K turistické chatě Macocha nás čeká 1 kilometr, čímž uzavřeme okruh Naučné stezky Macocha. Vydáme se hned dále.
Asi po 50 metrech chůze opouštíme asfaltovou cestu a po značce zahýbáme doprava. Začneme prudce stoupat. Po chvilce procházíme kolem turistického rozcestí Macocha – dolní můstek, u kterého jsme, stejně jako na samotném dolním můstku, dnes již byli. Protože máme dolní můstek již prohlédnutý, nezdržujeme se a pokračujeme dále.
Po chvilce stoupání přicházíme k Hornímu můstku propasti Macocha a k nedaleké turistické chatě, do které usedáme na oběd. Uzavřeli jsme okruh, jsme na místě, kde jsme vyšli na naučnou stezku Macocha. Po obědě a asi hodinové přestávce se oddělí poslední dva členové, já jsme jeden z nich, kteří chtějí jít ještě dále a pokračují ke Sloupsko-šošuvským jeskyním. Vydáváme se po žluté turistické značce, tentokrát ale opačným směrem, než bylo dopoledne. Vydáváme se směrem ke kaňonu Koňský spád.
Opět míjíme rozcestí Macocha – dolní můstek a pokračujeme dále po žluté turistické značce. Asi po čtvrt hodině chůze přicházíme k turistickému rozcestí Koňský spád. Podle rozcestníku jsme od chaty Macocha ušli jeden kilometr a do Sloupu nám schází 5.5 kilometrů. Kousek od rozcestí je informační cedule pojednávající o asi 100 metrů vysoké skalní stěně Koňský spád, na jejímž vrcholu stojíme.
Obr. 3. Skalní stěna Koňský spád – Moravský kras
Kousek od rozcestí je prudký sráz dolů a také pěkný výhled do Pustého žlebu. Dole je cesta, po které by jsme šli, kdyby jsme kousek za rozcestím Pod Salmovkou nezačali stoupat doprava, ale pokračovali dále po asfaltové cestě po červené turistické značce.
Z informační cedule se dovídáme, že těsně pod Sloupskými Vintoky, na začátku Pustého žlebu má údolí hloubku asi 70 metrů a šířku přibližně půl kilometru. Ve středním a spodním úseku se žleb prudce zahlubuje (nabírá hloubku) a nabývá rázu divokého kaňonu se svislými skalními stěnami. V příkrých stěnách ústí řada jeskyní.
Obr. 4. Pohled z Koňského spádu do Pustého žlebu
U Vývěru Punkvy je údolí široké jen 250 metrů a 140 metrů hluboké. Nejvyšší ze svislých skalních stěn je právě Koňský spád s výškou asi 100 metrů. Název připomíná tragickou událost z první poloviny 19. století, kdy se do hlubin žlebu zřítil povoz s koňským spřežením.
Na naučné ceduli se dočítáme také o Národní přírodní rezervaci Vývěry Punkvy, ve které se nacházíme. Národní přírodní rezervace se rozkládá v údolí Punkvy a na svazích Pustého i Suchého žlebu. Celková výměra přírodní rezervace, která byla vyhlášená v roce 1997, je 556 ha. Předmětem ochrany jsou podzemní a povrchové krasové jevy a také vzácná živočišná a rostlinná společenstva. V rezervaci žije mnoho chráněných ptáků.
Dále se z informační cedule dovídáme, že v Pustém žlebu, který se táhne od obce Sloup až po Skalní mlýn se nachází asi 500 jeskyní. Střední část Pustého žlebu je bezvodná, jen za abnormálně vysokých vodních stavů jim může protékat odvodněný Sloupský potok.
Uděláme několik fotek Pustého žlebu z Koňského spádu a pokračujeme dále po žluté turistické značce.
Na jaře roku 2016 jsme se vydali na prodloužený víkend do Moravského krasu obdivovat nejen krásy zdejších dostupných jeskyní.
Vydává Radim Dostál
Všechna práva vyhrazena. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků nebo fotografií je bez souhlasu provozovatele webu nebo autora článku zakázáno. Zásady ochrany oosbních údajů