Historie zámku Jaroměřice nad Rokytnou
Na místě dnešního mohutného barokního zámku stála původně středověká tvrz, o jejímž přesném vzniku nejsou záznamy. Jisté však je, že na konci 16. století byla přestavěna v renesanční zámek, který ale nebyl nijak rozsáhlý. Dnešní obdivuhodné rozměry dodala zámku až barokní přestavba z první poloviny 18. století, konkrétně z let 1709 – 1737. Proběhla pod taktovkou Questenberků, nejvýznamnějšího rodu vlastnícího v průběhu historie jaroměřické panství.
Obr. 1. Zámek Jaroměřice nad Rokytnou a chrám sv. Markéty
Interiéry zámku v dnešní úpravě vykreslují život šlechty v 18. a 19. století. Při prohlídce jsou k vidění bohatě zařízené a zdobené hraběcí pokoje, Sál předků, salla terrena, taneční sál, římské lázně a další místnosti sloužící různým účelům.
Obr. 2. Zámecká budova při pohledu ze zahrady
Kostel sv. Markéty
Zároveň se zámkem byl v jeho těsné blízkosti postaven i chrám sv. Markéty, který je tak součástí této vrcholně barokní dominanty města a také národní kulturní památky. Zajímavý je svou architekturou, především dominantní kupolí a netradičně umístěnými věžemi. Severní věž vychází z čelní strany předsíně, zatímco ta jižní je s kostelem spojena jen zvláštní zdí, jinak se nachází celých 5 metrů od zdi předsíně. Velmi pěkný je interiér kostela zdobený zajímavými nástěnnými malbami, obrazy a sochami.
Obr. 3. Chrám sv. Markéty
Zámecká zahrada a park
Při barokní přestavbě zámku se myslelo i na zámeckou zahradu a park. Předtím totiž sahala jen kousek od budovy zámku k říčce Rokytné. Při úpravách bylo rameno řeky narovnáno a přehrazeno mosty. Francouzská zámecká zahrada tak mohla plynule pokračovat i za její koryto, kde se proměnila v zámecký park v anglickém stylu. Řeka byla navíc pomocí jezu vzduta a tak vznikla dvě umělá ramena vytvářející z části parku ostrov. Na těch se pak mohli Questenberkové a jejich hosté projíždět na gondolách. Park byl bohatě vyzdoben sochami, fontánami, barokními lavicemi z eggenburského pískovce a dalšími doplňky. Byl často využíván k hudebním představením, protože zástupci rodu Questenberků byli velcí milovníci hudby. A pro tyto účely se zámecký park, který je volně přístupný, využívá i dnes. Pravidelně se tu koná například nejvýznamnější akce Mezinárodní hudební festival Petra Dvorského.
Obr. 4. Zámecká zahrada a park