Sudak a Janovská pevnost

Poslední díl seriálu o Krymu nás zavede do okolí města Sudak a Janovské pevnosti.

hodnocení článku
  •  

Hodnotil 1 člověk


Vaše hodnocení

Ráno se budíme brzy a máme čas zkoumat nejbližší okolí našeho kempu. Stepní krajina má zajímavá úskalí, která dovedou našince zaskočit. Pokud si člověk chce jen tak odskočit, tak obyčejně stačí poodejít za keř a je vše vyřešeno. Jenže zkuste si to, když okolo vás je samá tráva… Díkybohu je místní terén dost kopcovatý, takže je možné se zkusit ztratit za horizontem. Pravděpodobně ale budete mít smůlu, protože podobný nápad dostanou i jiní. Další možností je návštěva kempové latríny, což je vhodné pouze pro silnější nátury. Většina lidí se kvůli smradu drží alespoň 50 metrů od nich. Majitel kempu asi věděl, proč je staví opodál.

Další pól smradu se nachází na opačné straně kempu. Tady jsou popelnice a kontejnery na odpadky, které už asi dlouho nikdo nevyvezl, poněvadž nejsou pod horami smetí skoro vidět. Idylickou atmosféru dokresluje i stádo sviní, které se na zbytcích dobře vykrmuje. Ostatně volný chov vepře domácího jsme vídali na Krymu už několikrát během našeho pobytu.

Pláže v Sudaku

Obr. 1. Pláže v Sudaku

Před polednem se z kempu přesunujeme do blízkého města Sudak. To se nachází nedaleko, a tak nemusíme příliš spěchat. Město zažilo svoji největší slávu v období tzv. Janovské republiky, která ho získala během 14. století. Po Janovanech tady zůstala velká pevnost, která je i zároveň hlavní atrakcí města, tedy kromě koupání v moři. Pevnost se nachází na strategickém místě nad pobřežím.

Janovská pevnost

Zajímavé je, že Janovskou pevnost postavili ve svahu a uprostřed rozlehlého areálu se vine hodně stezek a cestiček, přičemž některé z nich jsou hodně krkolomné a kamenité. Chvíli se dokonce proklínám, že jsem si nekoupil boty s lepším vzorkem, který by po těch kamenech tolik neklouzal. Alespoň se můžu utěšovat tím, že budu-li mít štěstí, spadnu na jiného návštěvníka. Lidí je tady habaděj.

Sudak

Obr. 2. Sudak

Před horkem se nakonec schovám v interiéru pevnosti, kde je i malá výstava různých předmětů, které byly nalezeny při vykopávkách. Mají to tu celkem přehledné a zajímavě zorganizované, takže i při takovém návalu turistů nevznikají zácpy a je možné si všechno v klidu prohlédnout. Jediným nedostatkem je velký nepořádek v celém areálu, ale to tady asi nikdo neřeší.

Nakonec končíme u vstupní brány, kde se prodává občerstvení. Nabízejí točené pivo a kvas, což je místní nápoj vyráběný kvašením, jak již sám název vypovídá. Vychlazený chutná výtečně. I když se říká, že obsahuje nějaká procenta alkoholu, tak na sobě žádné omámení nepozorujeme. Zřejmě jsme již značně zoceleni místní vodkou.

Nábřeží v Sudaku

Obr. 3. Nábřeží v Sudaku

Jelikož je dnešní program v podstatě odpočinkový, tak se vracíme do kempu už před 16. hodinou a můžeme tak poprvé pořádně otestovat koupání v Černém moři. Voda je docela čistá a teplá. Hodně často se k pláži přiblíží obrovské hejno malých, nežahavých medúz. Člověk si při plavání mezi nimi připadá jako by narážel do plovoucích pingpongových míčků. Nicméně to nikomu moc nevadí a ani místní se netváří, že by to bylo něco extra zvláštního.

K večeru se vedle nás utábořila parta asi 20 Rusů, všichni měli naprosto stejné stany. Nedovedeme pochopit, jak dokážou v noci trefit do toho správného, když je nemají nijak označené. Večer opět následuje zábava a na druhý den ráno přesun směrem domů, na západ.

článek je součástí seriálu: Putování po Krymu

Zážitky Ondřeje z pozoruhodného polostrova Krym na Ukrajině. Seriál popisuje dobu a také byl psán v době, kdy Krym nebyl okupován Ruskem.


diskuse

vložit nový příspěvek