Rozloučení s Madeirou a jejími symboly – levádami
- Silva Opálková
- 4.04.2012
- 12:00
- Změněno: 3.04.2012 | 21:07
Poslední den nás čeká nenáročná procházka kolem kanálu Levada Nova.
Máme před sebou poslední celý den na Madeiře a po několikadenním programu vybíráme nenáročnou procházku kolem kanálu Levada Nova. Nachází se nad městem Ponta do Sol na jihozápadě ostrova, ve kterém jsme celý týden bydleli.
Přesto, že se dá říct, že je „za domem“, opět využíváme auto, protože jak už jsme zjistili, celý ostrov je do kopce a dnes to není žádná výjimka. Byla to správná volba, jsem si říkala, když jsem viděla sklon cesty a poslouchala funící auto, kde se nedala zařadit jiná rychlost než jednička. Samotná trasa není nijak značená, neobjevuje se ani v turistických průvodcích, ale na cestě jsou ukazatele, které nás dovedou až k začátku levády, kde lze nechat auto.
Levada Nova
Začátek je mezi pár domy, ale po několika metrech už se dostaneme do neobydlené oblasti a jsme zcela sami. Leváda je postavena v kopci, takže z pravé strany máme hned vedle vody skálu a vpravo se díváme do údolí a místy je vidět i k moři a na město. Nejdřív je z levé strany kromě asi 0,5 metru širokého betonu, po kterém jdeme, ještě také asi metr trávy před srázem dolů, ale později se tento pruh porostu zužuje a v některých místech úplně chybí. Proto by se tady opět neměl vydávat někdo, kdo má závratě. V některých místech, především v zatáčkách, jsem i já, která nemám s tímhle problém, pozorovala, jak se podvědomě nakláním ke skále. Ale jinak se jedná opět o nenáročnou cestu stále podél vody dlouhou asi 5 km jedním směrem.
Obr. 1. Levada Nova
Cestou nás osvěžily tři menší prameny, které stékaly po skále, ale vzhledem k šíři betonového základu se jim nedalo vyhnout. Zajímavostí je také tunel, který je zhruba ve 3/4 cesty, dlouhý možná 200 metr;. Je sice z jednoho konce vidět malé světlo druhého konce, ale i přesto se tady bez osvětlení moc nedá, jste stále vedle kanálu a povrch není zrovna nejrovnější. Hned za tunelem je v zatáčce vodopád, což se dá považovat za jakýsi pomyslný cíl. Dá se projít za ním podél skály. Aby voda nedopadala na cestu, je zde plechová deska, ve které se pod tíhou vody udělala díra, takže stejně budete celí mokří, protože tím deska ztrácí svůj účel.
Obr. 2. Vodopád od východu z tunelu
My tady nekončíme a jdeme ještě dál podél levády. Příroda je i tam krásná, ale to nejlepší už jsme opravdu prošli. Cestu jsme ukončili v místě, kde končí i leváda. Zde vede šotolinová silnice z města, ale asi ji využívají jen místní.
Obr. 3. Levada Nova
Levada do Moinho
Cesta oběma směry nám zabrala 3 hodiny, a proto jsme se rozhodli zkusit projít ještě druhou levádu, která je o pár metrů níž, a to Levada do Moinho, ke které vás také dovedou ukazatele. Začátek je u kostela. Cesta je obdobná jako Levada Nova, ale zde už je většinou zábradlí a sráz už není tak blízko, takže i o trochu bezpečnější. Zato byla hodně prorostlá, proto jsme ušli jen cca 2 km a poté jsme se otočili. Jít prvně tady tuhle, došli bysme dále, ale ve srovnání s Levadou Nova je to menší zklamání.
Zde jsme potkali turisty, které jsme míjeli, když jsme se vraceli z Levady Nova. Z toho usuzuji, že je asi možné projít každou v jednom směru, čemuž by odpovídal i čas setkání. Ale místa, kde se napojovaly, jsme si nevšimli. Zřejmě se dalo popojít po zmíněné silnici a někde tam by to bylo možné.