Přes pomník Adalberta Stiffera na vrchol Plechý
- Radim Dostál
- 2.01.2012
- 0:00
- Změněno: 23.12.2011 | 22:04
Z Plešného jezera začneme prudce stoupat přes pomník Adalberta Stiffera na vrchol Plechý.
Od Plešného jezera začínáme prudce stoupat po neobarvené turistické značce.
Pomník Adalberta Stifftera (1311 m. n. m.)
K pomníku Adalberta Stifftera přicházíme po čtyřiceti minutách neuvěřitelného stoupání. Prudší stoupání už na Šumavě nezažijeme. Na rozcestníku není vyznačená nadmořská výška, ale měli by jsme být asi ve výšce 1311 metrů nad mořem. Musíme se na chvíli vzpamatovat a odpočinout si, přece jen jdeme se všemi věcmi v batohu, ne nalehko jako ostatní.
Obr. 1. Plešné jezero od pomníku Adalberta Stifftera – Šumava
Na rozcestníku končí „neobarvená“ turistická značka a začíná žlutá, která vede na vrchol Plechý. Teď už by stoupání nemělo být tak prudké. Samotný památník je velký sloup a kousek do něj je můstek s výhledem na Plešné jezero.
Po odpočinku se mrkneme na můstek a fotíme o sto šest. Krom Plešného jezera je také vidět velkou oblast stromů napadených kůrovcem. Při focení mi upadne krytka objektivu a padá do hluboké propasti pod můstkem.
Už od Plešného jezera se nacházíme v první ochranné zóně národního parku jménem Trojmezná hora, i když na Trojmezné hoře jsme ještě nebyli. Tato část parku je původní prales, který není udržován. Oblast pařila k nedostupným oblastem a nebyla lidskou činností ani moc zasažena při stavbě Schwarzenberského plavebního kanálu. Po druhé světové válce se díky své poloze poblíž hranic se západem stala oblast před lidmi uzavřenou. Zdejší les se díky toho vyvíjí bez zásahů člověka. Jde o nejrozsáhlejší a nejzachovalejší komplex horského smrkového lesa pralesovitého charakteru ve střední Evropě. Zážitková trasa vede právě tímto pralesem a poskytuje pohled na lesní divočinu bez zásahů člověka. Je zde informační cedule, která o tom informuje. Na toto téma byly informační cedule i u Plešného jezera.
Zdržíme se přes půl hodiny a pokračujeme dále.
Kučerova vyhlídka
Po necelých deseti minutách přicházíme na Kučerovou vyhlídku. Je zde další pěkný výhled na Plešné Jezero a také informační cedule. Vyhlídka je pojmenovaná po jihočeském botanikovi Stanislavu Kučerovi, který žil v letech 1944 – 1992. Na vrchol Plechý nám zbývá půl kilometru po žluté turistické značce. Jarda je už ve předu a ani já se příliš nezdržuji.
Obr. 2. Plešné jezero od Kučerovy vyhlídky – Šumava
Plechý / Plöckenstein (1378 m. n. m.)
Po dalších asi deseti minutách přicházím na vrchol Plechý. Vrchol Plechý je nejvyšší vrchol Šumavy na území České Republiky. Vrchol se nachází na hranicích České Republiky a Rakouska. Zatím tedy nejsem na vrcholu, na ten mě zbývá vylézt ještě pár metrů na malou skálu, spíše hromadu kamení. Na naší straně je jasno, zato v Rakousku je hustá mlha. Mrak z Rakouska střídavě zakrývá a odkrývá vrchol Plechý, takže se chvílemi zahalujeme do mlhy.
Je zde informační cedule, která nás opět informuje o faktu, že se naházíme v lidmi neupravovaném pralese, kde stromy umírají „ve stoje“ a poté volně padají na zem. Napadané dřevo obrůstají houby a obydluje hmyz. Příroda kolem nás přesně podle toho vypadá.
Obr. 3. Já (Radim Dostál) na vrcholů Plechý – Šumava
Jsou zde rakouské (německy psané) turistické rozcestníky, ale nejsou zde české. Vylezeme na kameny na kterých je vrchol a sledujeme jak se přes nás valí mlha. Chvílemi, kdy mrak zmizí na rakouské straně se rozhlížíme po okolí a také fotíme.
Zdržíme se na necelou půlhodinu. Poté se vydáváme z pohledu původního směru ve kterém jsme přišli doprava a jdeme po červené turistické značce po česko – rakouské státní hranici směrem na Rakouskou louku a Trojmezí.