Lainio Snow Village
- Silva Opálková
- 9.09.2013
- 0:00
- Změněno: 8.09.2013 | 19:39
Strávit večer v ledové restauraci a noc v ledovém hotelu, kde je vše z ledu, je jistě zajímavý zážitek.
Dnes se naposledy probouzíme v Levi, čeká nás přesun o něco málo severněji do ledového hotelu, kde taky strávíme příští noc.
Lanovkou za výhledem na Levi
Ještě před odjezdem se vyvezeme v centru Levi lanovkou určenou nejen pro lyžaře, abychom se mohli podívat z výšky do okolí. Končí zhruba ve 2/3 sjezdovky u hotelu, na kterém je panoramatická terasa. Jdeme taky kousek pod ní k sjezdovce, kde se už ale boříme až po kolena ve sněhu. Vidíme nejen velkou část Levi, ale také daleké okolí a můžeme se tak přesvědčit, že jsme na opravdu jediné hoře, díky které se tady vybudovalo sportovní středisko, které nemůže konkurovat jiným střediskům v Evropě, ale i přesto má co nabídnout a každoročně sem přijíždí spousta návštěvníků, především Finů.
Ledový hotel
Poblíž města Ylläsjärvi je každým rokem postaven ledový hotel, do kterého vyrážíme. Využíváme taxislužby, abychom se k němu dostali, jiná možnost tady snad ani není, protože žádný autobus tam nejezdí. Pokoj už máme zamluvený dopředu, ale přijeli jsme poměrně brzy, někdy po poledni, kdy ještě hotel navštěvují lidé, kteří si ho přišli jen prohlédnout. Musíme počkat do 17 hodiny, kdy se nás ujme průvodce a pořádně nám všechno ukáže a vysvětlí. Abychom čas nějak vyplnili, půjčili jsme si sněžnice a vydali se na nich do okolí. Ledový hotel je postaven na tichém místě v lese, kde vedou různé trasy pro běžkaře a v létě pro pěší. Být tady v létě, tak nás asi ani nenapadne, že v zimě tu je vybudovaný ledový hotel, protože vchod do něj tvoří jen recepce s menší restaurací a zbytek už je jen z ledu a sněhu. Prošli jsme si tedy okolí hotelu a díky slunečnému počasí jsme měli opravdu pocit, že jsme za polárním kruhem.
Obr. 1. Okolí ledového hotelu
Po návratu začala prohlídka, informace o hotelu a i instrukce k následující noci. Hotel má zhruba 30 pokojů, které jsou dvojího typu. První je trochu „obyčejnější“, tedy menší a je v něm jen postel, samozřejmě z ledu. Druhý typ pokojů je prostornější, barevně osvětlený a na zdech jsou různé motivy, takže na pohled určitě hezčí s lepší atmosférou. Měli jsem dopředu zamluvený ten lepší pokoj, ale konkrétní jsme si mohli vybrat až na místě.
Obr. 2. Ledový hotel
K hotelu také patří menší chata, která slouží nocležníkům, kde je sociální zázemí, kuchyňka s teplými nápoji a možnost přespání, kdyby někdo nechtěl být celou noc v ledovém hotelu. Také jsme využili možnost večeře v ledové restauraci, ne v klasické. Je pravda, že do té doby jsem v rukavicích a s neustálým kouřem u pusy ještě nejedla. Po jídle jsme si dali ještě v ledovém baru něco málo na zahřátí, jak jinak než se štamprlí z ledu. Před spaním jsme se ještě šli podívat ven, jestli neuvidíme polární záři, protože díky téměř nulovému osvětlení zde byla největší pravděpodobnost ji zahlédnout. Zrovna dnes ale nebyla. Takže už zbývalo se jen pořádně schovat do spacáku, pod teplou deku (veškeré věci na spaní půjčují) a „užít“ si neobvyklou noc.
Obr. 3. Ledový hotel – restaurace
Budíček byl příjemný – teplý nápoj přímo do postele, který se po celé noci hodil. Před odjezdem jsme ještě obdrželi certifikát o absolvování noci v hotelu, podle kterého bylo -8° C.