Kovářova rokle
- Radim Dostál
- 19.08.2013
- 0:00
- Změněno: 3.08.2013 | 12:27
Od Supího hnízda pokračujeme Kovářouvou roklí plnou zajímavých skalních útvarů zpět na Hvězdu.
Od Supího hnízda pokračujeme Kovářouvou roklí plnou zajímavých skalních útvarů zpět na Hvězdu.
Po pár minutách přicházíme k rozcestníku U Pánovy věže nad Roklí. Od Supího hnízda jsme ušli dva kilometry. Zde se rozhodujeme, jestli pokračovat dále po červené turistické značce a defakto po „hlavní trase“ a uděláme si větší okruh, nebo už nyní přejdeme na žlutou turistickou značku, která nás dovede zpět a uděláme menší okruh. Protože čas trochu pokročil a brzy se stmívá, rozhodneme se odbočit na žlutou značku směrem na Hlavňovský rybník, který je dva a půl kilometru vzdálený a my až na něj nemáme v plánu dojít. Asi po čtvrt hodině opouštíme přicházíme na cestu ve tvaru T, čímž opouštíme skály. Zahneme podle žluté turistické značce doprava a pokračujeme již po sice dost nekvalitní, ale přesto asfaltové cestě.
Po další čtvrt hodině přicházíme k nepojmenovanému rozcestí s cedulí upozorňující na hranice národní přírodní rezervace. Podle mapy se rozcestí jmenuje Kovářova rokle – dolní rozcestí. Je zde malý altánek s lavicemi a stolem. Kousek dál je pramen s pitnou vodou. Pramen se dle mapy jmenuje Setonova studánka.
Čteme si také informační cedule, které u turistického odpočívadla jsou. Píše se na nich o nejslavnější rokli Broumovských stěn, o Kovářově rokli, ve které se nacházíme. Hranice rokle jsou u Supího hnízda, kde jsme již byli a postupně se zařezává do pozvolného jihozápadního svahu, ze kterého po stranách vystupují až čtyřiceti metrové skalní útvary. Rokle postupně přejde v údolí. Mnoha ze zmíněných skalních útvarů jsme již viděli.
Z informační cedule se dále dovídáme o vzniku těchto skalních útvarů. Píše se zde, že před 100 milióny lety se na dně druhohorního moře usadily mohutné vrstvy písku. Po vyzdvižení českého masívu a ústupu moře nastalo zvětrávání. Z původně rovného mořského dna tak voda, mráz a led vymodelovaly skalní útvary. V kovářově rokli jsou také dvě jeskyně. Kovárna a Mariánská jeskyně. Dále se zde dočteme o stromech a zvířatech, které zde můžeme spatřit.
Na čtvrt hodiny zde usedáme a poté pokračujeme po červené turistické značce směrem na Hvězdu.
Po deseti minutách chůze po červené turistické značce přicházíme k odbočce na Mariánskou jeskyni, která je od trasy vzdálena 50 metrů. Turistická cedule informuje, že v jeskyni je reliéf hlavy madony od vratislavského sochaře O. Rachnera z roku 1886.
Rozhodneme se na nedalekou jeskyni podívat. Musíme jít po schůdcích a dřevěné lávce. Cesta k jeskyni není nijak náročná, trochu hůře se jde zpět. Jak napovídal turistický rozcestník, na stěně jeskyně je reliéf hlavy madony. Jen si nejsem jistý,, zda bych sám od sebe poznal, o co se jedná. Zdržíme se jen na pár minut a vrátíme se na červenou turistickou značku.
Po dvaceti minutách procházíme jeskyní, která se jmenuje Kovárna. Já bych jí spíše nazval Peklo, protože vstup do ní mi připomínal vstup do pekla. Místy jsme šli po schůdkách se zábradlím. Z pekla jsme opět vyšli mezi skály a můžeme pokračovat dále. Nacházíme se u turistického rozcestníku Kovářova rokle (kovárna). Kovárna je druhá ze dvou jeskyní, které se nalézají v Kovářově rokli.
Po pár minutách přicházíme k rozcestí Kovářova rokle (horní rozcestí). Před pár okamžiky se k nám připojila zleva zelená turistická značka, která vede na parkoviště, kde máme auto. My ale chceme ještě navštívit i restauraci Hvězda a proto budeme pokračovat po červené turistické značce.
Po ani ne deseti minutách přicházíme k rozcestí jménem Nad Kovářovou roklí, rozcestí , kde jsme dnes již byli. Kruh se uzavřel.
Po čtvrt hodině chůze po červené turistické značce přicházíme k rozcestí Hvězda, kde je výchozí bod pro tůry do Broumovských stěn (Polických stěn). Usedáme na jídlo do restaurace Hvězda a již za tmy se vracíme na parkoviště Hvězda, kde máme auto.
Na podzim roku 2011 jsme si zajeli na prodloužený víkend do Provodova Šonova a poznávali nedaleké Orlické hory, Broumovskou vrchovinu a Stolové hory..