Výstup na Sněžku

Článek o tůře z Pece po Sněžkou přes Obří důl na Sněžku a zpět přes Růžohorky s krokoměrem.

hodnocení článku
  •  

Hodnotilo 11 lidí


Vaše hodnocení
Zde by měla být vidět Seznam mapa. Máte asi problém s JavaScriptem ve svém prohlížeči.
Zde by měla být vidět Google mapa. Máte asi problém s JavaScriptem ve svém prohlížeči.

Pec pod Sněžkou, 750 m. n. n.

V 9.45 já, strýc a bratranec vystupujeme z auta a máme namířeno na Sněžku. Já na Sněžce nikdy nebyl a jelikož je to nejvyšší hora u nás, očekávám fyzicky náročnou cestu. Pro zpestření si beru krokoměr. Je přesně 10.00, máme za sebou 1100 kroků víceméně po rovince když vidíme hospůdku. Neleníme a dáváme si jednoho bechera.

Obří důl, 3800 kroků

Obří důl je horské údolí ledovcového původu rozkládající se mezi Pecí pod Sněžkou a úpatím Sněžky. My jsme zde v 10.25 a stále se nejde nijak závratně do kopce, respektive skoro vůbec do kopce. Zaráží mě však jedna věc. Na žádných turistických cedulích není šipka s názvem Sněžka. Tipuji, že většina turistů, kteří tudy jdou se vydávají na Sněžku, ale cedule hold žádná, všude jen modrá cesta vedoucí na sedlo. Ze sedla je to na Sněžku kousek, ale to se dozvídám až tady a jít sám, tak vážně nevím, kterou cestou se vydat.

Sedlo, 6668 kroků

Lehce po 11.30 se dostáváme do zmiňovaného sedla. Cesta vedla z Obřího dolu výhradně do prudšího kopce po jakýchsi uměle vytvořených schodech s rozestupy cca 2 metry. Stoupání neměnilo sklon, což si osobně myslím dělá výstup jednodušší. Na Sedle je poměrně živo, je zde velká chata a napojuje se zde cesta, která vede na Sněžku z Polska. Na opačnou stranu než na Sněžku vede hřebenovka a vůbec nevypadá špatně. Počasí nám přeje, je slunečno a tak si užíváme krásný výhled všude dokola. Strýc otevírá první plechovku plzeňského moku a my si připíjíme na skoro Sněžku 🙂

bratranec při stoupání na Sněžku

Obr. 1. bratranec při stoupání na Sněžku

Sněžka (1602 m. n. m.), 7707 kroků

Ze sedla je to na vrchol cca 1,5km po ještě strmějších umělých jakoby schodech. Dá se říci, že tento úsek je nejobtížnějším úsekem celého výšlapu. Obecně jsem ale čekal podstatně fyzicky náročnější cestu a troufám si říct, že třeba výstup na Lysou horu v Beskydech je podstatně náročnější. Na Sněžce jsem ve 12.08, otevíráme druhé, vrcholové pivo a jdeme omrknout novou poštovnu. Stará už je zbořená.

pohled na Krkonoše ze Sněžky

Obr. 2. pohled na Krkonoše ze Sněžky

Růžová hora (1364 m. n. m.), 11434 kroků

Ze Sněžky volíme sestup pod lanovkou, po opět umělých schodech. Po zdolání schodů následuje cesta s velmi hustě prorostlými a malými stromky. Na jednom odpočívadle se z informačních cedulí dozvídám, že podobná příroda není nikde v okruhu 1500km. Samotná Růžová hora není ničím zvláštním, na cestě leží staré a použité lana z lanovky. Nijak se zde nezdržujeme, není proč, jdeme dál.

Růžohorky (1251 m. n. m.), 12500 kroků

Ve 13.56 a po až neuvěřitelně přesných 12500 krocích jsme na Růžohorách. Poklidné místo s pěkným výhledem do okolí a chatou, která nabízí ubytování a občerstvení. Sedáme a dáváme si oběd. Interiér útulné hospůdky zdobí čarodějnice, které jsou pověšeny úplně všude. Nemám ani moc velký hlad, spíš mě v jídelním lístku oslovilo krkonošské kyselo. Vzpomněl jsem si na večerníček, kde Anča navařila kyselo a Trautnberkovi se zdálo moc kyselý. Nelenil jsem a řekl si o 2 porce. Po chvíli mi číšník řekl, že už je jen 1 porce a když ji přinesl, nestačil jsem se divit. Byla to houbová polévka s koprem (mimochodem, nejím houby 🙂 ). Ostatní jídla i ceny však vypadaly výtečně, takže tohle bylo spíš shoda náhod a tuto hospůdku bych určitě k návštěvě doporučil.

Růžohorky - v pozadí zbytek sněhu ve tvaru České republiky

Obr. 3. Růžohorky – v pozadí zbytek sněhu ve tvaru České republiky

Pod větrníkem (920 m. n. m.) , 15511

Cesta z Růžohorek jde příjemně lesem a z kopce, taková idylka. A tak se v 15.09 dostáváme do místa zvaného Pod větrníkem. Nikterak výrazné místo má však ulomenou informační ceduli a tak najednou netuším kterou cestou se dát, abych přišel do Pece pod Sněžkou a ne do Pardubic třeba. Naštěstí strýc touto cestou šel 2 dny zpátky a tak věděl kudy. To znamená, že tato cedule musela být “mimo provoz” minimálně 2 dny a já mám pocit, že v takových Beskydech by se toto nestalo…

Závěr

V 15.25 se dostáváme zpět do Pece od Sněžkou, kde stojí za to zkusit bobovou dráhu či lanové centrum. Obecně lze říci, že tato cesta na Sněžku není nijak extra náročná a pokud je teplo, jedná se o moc příjemný výlet. Výhodou je, že lze jít nahoru jinou cestou než dolů a dojít do stejného bodu, kde je např. zaparkované auto. Jedinou nevýhodu vidím v neznačení cesty ke Sněžce a nekvalitní údržba ostatních cedulí.

diskuse

vložit nový příspěvek
  • Beskydy

  • altanero
  • 20.08.2009 | 11:50

V Beskydech by se to nestalo? Z vlaszní zkušenosti stalo.

  • Povedenost

  • Marťa
  • 11.07.2011 | 11:21

Zdravím, moc hezky napsaný článek, super fotografie a děkuji za všechny čtenáře za tip na lanové centrum. Pomohlo mi to se rozhoupat k uskutečnění podobného výšlapu, tak snad se díky tomu nekvalitnímu značení neztratíme. Mějte se hezky a turistice zdar :)

  • výstup

  • Irena Baraníková
  • 14.07.2011 | 9:41

Dle tohoto článku jsem si myslela, že výstup bude úplně v pohodě..... ale opak je pravdou. Každopádně výstup pře Obří důl je dle mého názoru náročnější než přes Růžohorky, ale musím říct, že výhled - tedy jestli se počasí vydaří, je mnohem krásnější, protože na Růžohorky se jde téměř celou cestu lesem a strmější je to jen ke konci cesty, respektive pokud se schází Sněžka. Takže na závěr všem doporučuju mít zregenerované svalstvo a přeju hezké počasí!!!