Výstup na Rysy

Druhý den našeho vandru jsme se rozhodli vystoupit na vrchol Rysy (2499,6 m. n. m.). Rysy jsou na slovensko - polské hranici a jedná se o nejvyšší horu Polska.

hodnocení článku
  •  

Hodnotilo 6 lidí


Vaše hodnocení

Hlavním důvodem, proč jsme se rozhodli trávit dva dny ve Vysokých Tatrách byl výstup na vrchol Rysy (2499,6 m.n.m.), na kterém většina (ne-li všichni) z náš ještě nebyla.

Štrbské Pleso

Po ranním probuzení v kempu v Tatranské Štrbě následuje „velké“ nakupování potravin v nedaleké samoobsluze. Hned po nakupování většinu nákupu sníme, až to chvíli i vypadá, že snad ani nikam nepůjdeme. Nakonec se ale přece jen vypravíme a dostaneme se na zubačku, která nás vyveze na Štrbské Pleso.

Doporučujeme z našeho průvodce

Rázcestie pri Symbolickóm cintoríně

Rázcestie pri Symbolickóm cintoríně je turistické rozcestí v Mengusovské dolině kousek od Popradského plesa.

Symbolický cintorín

Symbolický cintorín (symbolický hřbitov) je hřbitov a pietní místo obětí Vysokých Tater.

Rázcestie nad Popradským plesom

Rázcestie nad Popradským plesom je rozcestí turistických značek v Mengusovské dolině na Tatranské magistrále nedaleko Popradského plesa.

Popradské pleso je turisticky přístupné ledovcové jezero a významná křižovatka turistických tras v Mengusovskej Dolině.

Popradské pleso

Popradské pleso je turisticky přístupné ledovcové jezero a významná křižovatka turistických tras v Mengusovskej Dolině.

Popradské pleso

Po břehu Štrbského plesa přejdeme kolem Hotelu Patria a pokračujeme po červené turistické značce k rozcestí červené a zelené turistické značky. Od rozcestí se vydáváme po zelené turistické značce až k Popradskému plesu. Celou cestu od Štrbského plesa až po Popradské pleso zvládneme asi za 1 hodinu a 45 minut, což přibližně odpovídá údajům z mapy. Po cestě míjíme spoustu informačních cedulí, které nás informují o přírodě, kterou proházíme. Celá kamenitá cesta vede lesem. U Popradského plesa je restaurace, ve které u jednoho piva odpočíváme.

Pepíček, Jarda, Lenka a já u Popradského plesa. V pozadí je Ostrva.

Obr. 1. Pepíček, Jarda, Lenka a já u Popradského plesa. V pozadí je Ostrva.

Chata pod Rysmi

Od Popradského plesa pokračujeme bez Pepíčka, který na Rysy jít nechtěl, po modré turistické značce k rozcestí červené a modré turistické značky. Cesta k rozcestí trvá něco přes půl hodiny. Od rozcestí pokračujeme po červené turistické značce strmě vzhůru. Cesta vede ze začátku kosodřevinou a později už jen po kamení. Ze začátku několikrát křížíme potok buď přes kameny, nebo po dřevěné lávce. K závěru trasy před Chatou pod Rysmi, nás čekají řetězy, na kterých dlouho čekáme, protože kromě nás se ten den na Rysy rozhodla vyjít spousta dalších lidí. Když už máme Chatu pod Rysmi na dohled, začínáme se brodit v opravdu hlubokém sněhu. Může ho být asi tak půl metru, což mě v červenci trochu překvapuje. Cesta z Popradského plesa na Chatu pod Rysmi nám trvá skoro 3 hodiny (asi o 45 minut více než je uvedeno na mapě). Zdržení je způsobeno hlavně množstvím lidí, kteří blokují kousek cesty s řetězy a nemalou měrou i sníh v závěru cesty.

Na Chatě pod Rysmi si dáváme velmi dobrý čaj, který mi chutí něco připomíná a nemůžu si vybavit co.

Vrchol Rysy (2499,6 m. n. m)

Z Chaty pod Rysmi stoupáme po červené turistické značce hlubokým sněhem pár set metrů na sedlo Váha. Asi v půli cesty nás překvapí vtipálkové, kteří se již z vrcholu Rysy vracejí a rozhodli se využít neuvěřitelného množství sněhu, vzali si karimatku, na kterou se posadili a jeli ze sedla Váha směrem k Chatě pod Rysmi. Pravda, nejdelší souvislá část, kterou ujeli byla asi 20 metrů, ale podívaná to byla vynikající. V sedle Váha se vydáváme doleva na vrchol Rysy. Na vrcholu je silný vítr, který nám na fotografiích při focení mává s vlasy. Chvilkami máme dokonce i problémy udržet rovnováhu, jak je vítr silný.

Já na vrcholu Rysy (2499,6 m.n.m.)

Obr. 2. Já na vrcholu Rysy (2499,6 m.n.m.)

Cesta zpět

Z vrcholu Rysy se vracíme stejnou cestou na Štrbské Pleso. Po cestě ze sedla Váha na Chatu pod Rysmi se podaří každému z nás alespoň jednou spadnout. Opět se zastavíme v Chatě pod Rysmi, tentokrát na pivo a vydáváme se stejnou cestou na Štrbské Pleso, kde se potkáváme s Pepíčkem.

Druhý den cesta do Popradu

Na další den jsme přespali opět ve stejném kempu v Tatranské Štrbě. Druhý den jsme se dopravili do Popradu, kde jsme se setkali s Pavlem a Cathrine (až z daleké Kanady k nám přijela), kteří s námi chtěli projít Nízké Tatry. Z Popradu jsme autobusem dojeli do Telgártu (nejvýchodnější místo Nízkých Tater) a další den jsme začali pochod přes Nízké Tatry.

Závěr

Při samotném výstupu na Rysy je náročný kousek pod Chatou pod Rysmi, kde jsou řetězy. Zbytek cesty je v podstatě stoupání na jaké jsme ve Vysokých Tatrách zvyklí. Bohužel Rysy jsou poměrně daleko od „civilizace“ a proto je nutné ujít poměrně velký kus cesty, než vůbec začneme na Rysy stoupat. Výstup na Rysy doporučuji jen zdatným turistům.

článek je součástí seriálu: Vysoké a Nízké Tatry 2004

Já, Jarda, Lenka a Pepíček (skutečným jménem Petr) jsme se v červnu roku 2004 rozhodli přejít Nízké Tatry z východu na západ. První dva dny jsme strávili ve Vysokých Tatrách, kde jsme chtěli vyjít na Rysy, což se nám rok před tím nepovedlo.


diskuse

vložit nový příspěvek
  • Název

  • daniel lukac
  • 15.10.2008 | 12:02

Na tuto horu jsem vystoupil jednou v zivote a to, kdyz mi bylo 10 let. tehdy mi to vubec nepripadalo tezke, prave naopak. Byl jsem i s par dospelymi jedinci a ti to take zvladli a nebyli to trenovani sportsmani. Nicmene chystam se tam ted znovu, abych pocitil rozdil. Snad to pujde i ted v rijnu.

  • >> Náročnost

  • Radim
  • 19.10.2008 | 19:32

Ze slovenské strany není výstup příliš náročný. Jen pokud nemáte ubytování na Chatě pri Popradskom plese, musíte jít pořádný kus cesty, než vůbec k Rysým dojdete. Samotný výstup zas tak náročný není. O hodně složitější je výstup z polské strany, kde se jde možní i více než hodinu po řetězech.

  • >> >> Soudruh Lenin

  • Kakao
  • 18.05.2019 | 19:21

Podle legendy (která je jistě pravdivá), soudruh Lenin vyjel na Rysy z polské strany na běžném jízdním kole. Od té doby se Slováci, Poláci, Češi ale i další slované nebojí ani Himalájí...

  • Tatry jsou super!

  • Tomáš
  • 13.09.2016 | 20:00

Byly jsme minulý rok a bylo to skvělé. Napsali jsem o tom článek, třeba se někomu bude hodit http://www.ochutnejte-cesko.cz/vystup-na-rysy-ve-vysokych-tatrach-2/

  • Výstup na Rysy

  • Jana
  • 15.09.2016 | 7:54

Super článek, taky jsme se rozhodli vystoupat na Rysy a jak to probíhalo u nás, to si můžete přečíst tady http://www.ochutnejte-cesko.cz/vystup-na-rysy-ve-vysokych-tatrach-2/