Výlet do Blue Mountains 3
- Milan Šeděnka
- 23.04.2007
- 0:00
- Změněno: 11.04.2007 | 7:33
Konec povídání o výletu do Australských hor
Po výjezdu z Blue Mountains už byla na každém znát únava a tak mnoho výletníků v mikrobuse usnula. Dokonce i jeden Japonec, který tím pádem nebyl schopen fotografovat. Ostatní Japonci toho však hbitě využili a začali fotit spícího Japonce. Fotky pak neúnavně ukazovali řídiči průvodci, který to po chvíli nevydržel a řekl jim, že se musí věnovat i řízení 🙂
Obr. 1. vodopád skoro bez vody
Poslední zastávkou před Sydney byl národní park, kde jsme kvůli velkému horku ráno nezastavili. No, nevím, v tento čas teplota podle mě šplhala k totálnímu maximu a tak jsem se začal smiřovat, že v tomto horku klokana ve volné přírodě neuvidím. Národní park se vyznačoval hodně hornitým terénem (nebylo zvláštností, že cesta měla sklon 30%). Mě zaujal třeba přejezd přes řeku, kde místo stavby mostu prostě Australané vybetonovali dno řeky a tak se jelo přímo řekou. Na břehu byl jen ukazatel množství vody, což při horkém létě znamenalo cca 20 cm vody a tudíž žádné problémy pro přejezd. Z ničeho nic mikrobus zastavil a pan průvodce se vydal k malé hromádce (vypadalo to jak hromádka popela) a začal do ní píchat klackem a povídat, že uvnitř je určitě had. No, já bych tam tím klackem nepíchal. Žádný had se neobjevil, asi naštěstí, a pan průvodce nám sděloval jak před týdnem nějaký had tady usmrtil nějakého kluka, prej udělal chybu a když viděl hada, tak s sebou cukl. Člověk má zůstat nehnutě stát, ja bych se samozřejmě v takovém případě nelekl a zůstal stát jak zmražený a tím bych přežil 🙂
Obr. 2. vyhlídka v Blue Mountains
Po výstupu z mikrobusu v národním parku jsme všichni zažili co je opravdová výheň. Teplota vyšplhala na 48C!!! I chůze po vyprahlé půdě byl docela problém, natož hledat klokana a při tom všem si dávat pozor na hady….Nakonec jsme přece jen našli 2 klokany – 1 ležel ve stínu pod mostem a druhý ve stínu u stromu. Tak jsme si je z asi 5-ti metrů vyfotili, ale jít blíž nám průvodce nedovolil, prej můžou být agresivní a navíc připomínal hady, kteří jsou zvlášť mimo stezky všude.
Obr. 3. horkem znavený klokan pod mostem
V mikrobuse jsem dopil svou vodu (3 hamburgry s mikinou v batohu zůstaly nedotčeny) a už se těšil na sprchu a bazén v hotýlku…
Do Sydney to už bylo jen kousek a tak jsem poslední etapu věnoval prohlížením fotografií. Taky jsem se těšil na plánovanou večerní návštěvu casina a rozhodl jsem se vsadit 5$ na červenou (špatná volba 🙂 ). Pak už šlo všechno rychle, Japonci i s foťákama vystoupili první a pak už mikrobus zastavil u mého 5-ti hvězdičkového hotelu. Rozloučil jsem se a hurá sundat celý den obuté pevné kotníkové boty….
Závěrem lze říct, že na takový výlet se určitě hodí cestovka a že při takovém počasí stačí obyčejné tenisky. Každopádně, kdo má jen trochu rád hory a lesy a má možnost být v Austrálii, tomu by výlet do Blue Mountains určitě neměl uniknout, jen je třeba se připravit na australskou náturu, což znamená, že pití i jídlo si s sebou brát nemusí – zastávek na doplnění tekutin a jídla je víc než dost….