Před vstupem do Vinořského parku čteme naučnou ceduli pojednávající o zemědělství.
V polovině 20. století došlo při kolektivizaci zemědělství k odstranění remízků, úvozových cest, luk a pastvin. Pestrá krajinná mozaika byla nahrazena velkými lány. Snížila se tak schopnost krajiny zadržet dešťovou vodu, stejně tak ochabla půdoochranná funkce krajiny. Úbytek různorodých biotopů společně s používáním hnojiv a pesticidů měl za následek významný úbytek druhové rozmanitosti rostlin a živočichů.
Tomuhle neuniklo ani zdejší okolí včetně chráněných území. Splachy z hnojiv dlouhodobě ovlivnili chemické složení zdejší půdy.
U krajinných prvků jako jsou již zmiňované remízky, lesíky, křoviska a přechody luk mají na druhovou rozmanitost vliv především délky hranic těchto biotopů. Hranice navazujících biotopů může být ostrá, nebo je přechod mezi biotpy pozvolný. Některé druhy jednoho společenstva pronikají do okrajové části sousedního biotopu. Přechody mezi biotopy jsou současně obývány druhy na ně vázanými. Pásy přechodů jednotlivých společenstev se nazývají ekotony a jsou významným prvkem v krajině.
Dále jsou na informační ceduli vysvětleny pojmy související se zvláštně chráněnými územími. Chráněná území se dle informační cedule dělí na velkoplošná a maloplošná.
Velkoplošná chráněná území mají rozlohu od desítek až po tisíce kilometrů čtverečních. Jedná se o národní parky (v České republice jsou 4) a chráněné krajinné oblasti.
Maloplošná chráněná území mají řádově menší rozlohu a dělíme na 4 skupiny: národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památka a přírodní památka. Dále je na informační cedule vyobrazeno jakým způsobem se chráněná území značí.
Vinořský park
Hned vedle informační cedule je další cedule, která ale nepatří Naučné stezka Vinořský park – Satalická bažantnice. Jsou zde informace o Vinořském parku. Právě totiž vstupujeme do této přírodní rezervace.
Přírodní park byl vyhlášen v roce 1982 a zabírá rozlohu 34,1 ha. Důvodem ochrany je „Krajinářsky významné údolí lemované výchozy pískovců, staré dubové porosty a porosty bažinných olšin“. Zámecký park ve Vinoři založili začátkem 18. století Chotkové. Později byl celý park propojen s nedalekou bažanticí u Satalic.
Později v druhé polovině devatenáctého století byly park i přilehlá část obory upraveny v přírodně krajinářském stylu, ráz barokní kompozice ale zůstal zachován.
Vstupujeme tedy do Vinořského parku. Po necelé čtvrt hodině chůze míjíme další informační ceduli Naučné stezky Vinořský park – Satalická bažantnice. Jedná se o pátou zastávku „Pod hradištěm“. Dovídáme se zde o nepůvodních invazivních rostlinách a také o archeologických nalezištích.
Invazivní nepůvodní druhy rostlin jsou rosliny, které byly do České republiky zavlečeny z jiných částí světa. Takové rostliny se mohou v původní vegetaci rychle šířit a svou „invazi“ potlačovat původní druhy. Obvykle se invazivním rostlinám daří, protože v jejich novém prostředí nejsou žádní konkurenti, případně paraziti, kteří by jim škodili a tím jejich růst omezovali. V přírodní rezervaci Vinořský park byly zaznamenány následující invazní druhy:
- křídlatka japonská
- bolševník velkolepý
- netýkavka malokvětá
- trnovník akát
- kolotočník zdobný
Od roku 2004 byla ve Vinořském parku zahájena likvidace nejagresivnějších druhů invazních roslin, křídlatky japonské a bolševníku velkolepého. Zajímavá, alespoň pro mne, informace je, že bolševník velkolepý dosahuje ve středoevropských podmínkách výšky až 4 metry.
Archeologické nálezy ve Vinořském parku
Zdejší území patří k české starosídelní oblasti, jejíž osídlení lze doložit až do mladší doby kamenné (neolit 8.-7. tis let před našim letopočtem). Nejvýznamnější objev byl učiněn u vsi Přezletice, která se nachází necelé 3 kilometry od Vinoř. V malém lomu pod Zlatým kopcem byly nalezeny pozůstatky světoznámého sídliště člověka vzpřímeného (Homo erectus). Nález starý až 700 000 let sahá do starší doby kamenné (paleolit).
Slovanské hradiště
Zbytky slovanského hradiště se nacházejí kousek od naučné cedule. Hradiště bylo obýváno přibližně od 8. až 10. století našeho letopočtu do vrcholného středověku. Z hradiště jsou dodnes zachovány vysoké valy lemující severní část hradiště zvanou Velké Hradiště. Jižní část hradiště nese název Malé Hradiště.
V Obůrkách
V Obůrkách je pravěké sídliště, které se nacházelo na území dnešní obce Vinoře nedaleko začátku Naučné stezky Vinořský park – Satalická bažantnice. V tomto archeologickém nalezišti byly nalezeny zbytky chat a odpadní jámy. Největší rozmach zdejších sídliště byl podle nálezů v mladší době kamenné a ve starší době bronzové. V roce 1981 bylo zdejší území zapsáno do státního seznamu nemovitých kulturních památek.
U kamenného stolu
Pokračujeme dále a po deseti minutách chůze přicházíme k rybníku a další naučné ceduli s názvem U Kamenného stolu. U Kamenného stolu je také název rybníka. Informační cedule se věnuje biotopu Lužní les a netopýrům.
Obr. 1. U Kamenného stolu – Vinořský park
Lužní les je typ zdejšího lesa a na informační ceduli je vysvětlena historie jeho vzniku. Před třiceti lety byly v údolí Vinořského parku louky. Z důvodu zanedbání odvodňovacího systému došlo k zamokření luk. V té době se louky přestaly kosit. Podmáčené pozemky nikdo neobdělával a tím došlo k jejich přirozenému zalesnění. Takto vzniklý les je svým typem lesem lužním – olšanovo-jasanový luh. Dominantní dřevinou je jasan ztepilý a olše lepkavá. Dále jsou na informační ceduli vyjmenováni živočichové, kteří zde v lužním lese žijí. Centrální zamokřená část je v současné době nejcennějším společenstvem v parku. Zmínka je také o rybníku U Kamenného stolu, který zde udržuje vysokou hladinu podzemní vody. Zajímavostí je, že rybník U Kamenného stolu byl v období první republiky využíván občany Vinoř k pořádání různých slavností na prámech na vodní hladině.
Obr. 2. U Kamenného stolu – Vinořský park
Další část informační cedule se věnuje netopýrům. V České republice žije celkem 25 druhů netopýrů, z toho 16 druhů žije v současné době na území města Prahy. Netopýři se živí hmyzem, někteří loví pavouky. Zajímavostí je, že při zimním spánku dokáže netopýr snížit tělesnou teplotu na 1 – 10 stupňů Celsia a počet tepů snížit z 500 – 800 na 4 tepy. V zimě obě pohlaví společně zimují (jsou v zimním spánku). V létě žijí samci samostatně, zatímco samice vytvářejí mateřské kolonie, kde rodí a vychovávají mláďata. Na podzim se netopýři páří. Ve Vinořském parku byli pozorován netopýr rezavý, netopýr velký, netopýr parkový a netopýr vodní.
Obr. 3. U Kamenného stolu – Vinořský park
U další cedule se dovídáme více o rybníku U Kamenného stolu, o tom až v příštím díle.