Mladé Buky
Ves Mladé Buky je velmi stará, údajně byla založena již roku 1008 Martinem Vitanovským. Později zde stávaly dvě tvrze, někdy uváděné jako opevněné dvory Horní a Dolní. Horní dvůr patřil rodině Retznerových, ale trutnovský hejtman Jan z Varnsdorfu ho dal Johanu Stoschovi von Starkowitsch, který později vlastnil druhý dvůr, a tím se ves sjednotila. Zdejší obyvatelé se živili lovem v okolních lesích a rybolovem, ale někteří našli práci v bohatých dolech na zlato na Rýchorách. Těžilo se i zde, ale poslední pokusy s těžbou skončily v roce 1772 pro malé výnosy. Podle pověsti za to mohla stařenka jménem Barbora, které horníci odmítli dát almužnu. Proto doly zaklela a ty již nevydaly nic.
Nejvýznamnější památkou je kostel sv. Kateřiny, původně gotický, doložený v polovině 14. století, do dnešní podoby vystavěný v letech 1777 až 1787. Opodál stojí renesanční zvonice z roku 1599. K památkám patří i zdejší farní budova z roku 1729.
Obr. 1. Výhled z Pekelského vrchu
Start – Pekelský vrch
Výlet začneme na severním okraji obce u hlavní silnice I/14, ale zejména proto, že zde stojí železniční zastávka. A přece vlakem jezdí turisté nejvíc, že? Vedle budovy stojí turistický rozcestník, odkud půjdeme do vsi po žluté značce. Jdeme podle ní jen rovně až k penzionu a prodejně, kde se od ní odloučíme vlevo. Na první křižovatce ještě před knihovnou opět zahneme, ale vpravo. Jdeme po komunikaci mezi rodinnými domky a když se před námi objeví řadové garáže, mezi ploty odbočíme vpravo a dojdeme k velkému parkovišti a k mostu přes řeku Úpu. Před námi se objevuje veliký areál Mladé Buky se sportovními aktivitami pro léto i zimu. Takže se tu dá v zimě hlavně lyžovat, v létě se tu nabízí možnosti svézti se na tubingové dráze, zahrát si golf, jsou zde dětská hřiště s trampolínami, houpačkami a skákacími hrady a také dvě turistické stezky, jedna pro děti, druhá pro pěší a cyklisty atd. Nabízí se zde i občerstvení. Trávit příjemné chvíle zde je možno celý den, my jsme ale na výletě, a tak využijeme značek Naučné stezky okolo Pekelského vrchu a zhruba mezi lyžařskými vleky a bobovou drahou vystoupáme na vrchol kopce (588 m). Nabízí se nám tu výhled na Černou horu, údolí Úpy s městem Svobodou, Rýchory a se Sněžkou v pozadí.
Obr. 2. Hrádeček
Hrádeček
Projdeme mírným sedlem a podle druhého vrchu v dvojvrší překročíme hranice Přírodního parku Hrádeček, které jsou na hranici lesa. V lese pak dojdeme na křižovatku, kde naučná stezka jde rovně, ale my budeme pokračovat po zelené značce vpravo po lesní silničce. Klesáním se postupně dostaneme na silničku od Mladých Buků do Vlčice. Tady se setkáme s modrou značkou, která nás dovede na zříceninu Hrádečku. Největší kuriozitou tohoto hradu je asi nejčastější změna názvu. V roce 1336 to byl Kámen (Otto von Stein), 1455 Břecštejn (Brettstein – „Prkenný hrad“, majitel Mikuláš Zilvár), 1532 Silberstein za Adama Zilvára, a dnes je to Hrádeček, stejně jako domy před hradem. Zde trávil část svého života bývalý prezident Václav Havel.
Zřícenina má ještě jednu zvláštnost, a to použití červeného kamene. Stával zde i romantický dřevěný altán, ale je již mnoho let zničený.
Obr. 3. Brecštejn
Horní Vlčice
Hrad opustíme po modré a hlavně po značkách NS, které se od modré odpojí a pak nás dovedou opět na stejnou modrou pod skálou Havran (564 m. n. m.). Značky NS vedou nahoru a my se tam můžeme vypravit, protože jde o velmi zajímavou skalní lokalitu. Ale jinak odtud pokračujeme po modré. Pozvolna klesáme, vlevo pod námi je obora Hrádeček, až do údolí s potůčkem, kde můžeme jít rovně přes můstek, ve svahu nad druhým břehem, se k nám modrá opět připojí. Přejdeme přes malé sedlo a pak již budeme klesat údolíčkem Vlčického potoka. A tak dojdeme k prvním stavením Horní Vlčice. Zajímavostí je tu, že ve stráni vpravo nad námi jsou zbytky dalšího hrádku, ovšem jde jen o skálu zčásti obklopenou příkopem.
Skalka (551 m. n. m.)
Na okraji lesa se modrá značka prudce zlomí vlevo a začne stoupat. Po levé ruce máme domek a za ním malý rybníček. Zde u domu zahneme vpravo na polní cestu a tou stoupáme po hřbítku na jihozápadní úbočí vrchu Skalka. Tento úsek si můžeme orientačně zjednodušit tak, že po modré vystoupáme až do nevýrazného sedla, kde odbočíme po luční cestě vpravo. Měli bychom se ocitnout na křižovatce nad koncem remízky zprava a u samostatného stromu vlevo. Odtud budeme stoupat po cestě severovýchodně loukou na vrchol Skalky (551 m. n. m.). Směrem na východ tu máme vcelku hezký výhled na okolní krajinu.
Vlčí skála (587 m. n. m.)
Na další cestu pokračujeme na vedlejší zalesněný vrch Vlčí skálu. Zpočátku jdeme stále severovýchodně podél lesa až do rohu louky. Odtud pak projdeme lesem, nesmíme ale klesat vlevo, na mírný podvrcholek a pak přes nepravidelnou mýtinu a trochu vlevo již na samotný vrchol. Vlčí skála (587 m. n. m.) je nejvyšším bodem Přírodního parku Hrádeček. Skály ze slepenců jsou tu rozbrázděné poměrně hlubokými průrvami a skalních výspách na nás čekají pěkné výhledy. Najdeme zde i vzácnější flóru, jako třeba jalovec obecný, skalník celokrajný či zimolez pýřitý.
Obr. 4. Vlčí skála
Cíl – Mladé Buky
Od vrcholu se vrátíme kousek zpět a asi po sto metrech se odkloníme vlevo a dostaneme se do dalšího sedla na výchovní straně Vlčí skály. Zde zatočíme vpravo a východním směrem klesneme přes louky na silnici se zelenou značkou a značkami NS. A po nich se dáme vlevo a pod golfovým areálem dojdeme ke hřbitovu a pak ke kostelu a známou cestou přes obec na železniční zastávku.
Trasa měří 14 km, nejvyšším bodem byla Vlčí skála s 587 metry a nejnižším Horní Vlčice s výškou 426 metrů nad mořem. Celkové stoupání na trase je asi 500 metrů, takže jde o středně náročnou vycházku. Trasa ale není určená pro cyklisty, zejména její druhá část, i když její části po značených cyklostezkách vedou.