Poznejte s námi jeden z Kapverdských ostrovů a to ostrov Sal. Navštívíme solné doly poblíž města Santa Maria, hlavní město ostrova Espargos a solné jezero Salinas.
Kapverdy (portugalsky Cabo Verde) jsou státem zahrnujícím deset ostrovů v Atlantském oceánu u pobřeží západní Afriky. Od roku 1975 jsou Kapverdy republikou. Ostrovy jsou pojmenovány podle poloostrova Zelený mys (francouzsky Cap-Vert), který tvoří nejzápadnější bod kontinentální Afriky.
V březnu 2018 jsem se s rodinou na 1 tento ostrov (ostrov Sal) vydal strávit dovolenou. Těm, kteří chtějí využít pro cestu a ubytování cestovní kancelář, bych doporučil nekupovat víza přes cestovní kancelář, ale koupit si je přímo na letišti na ostrovech po příletu. Cena u CK je kolem 50EUR, přímo na letišti je cena 25 EUR. Po mě chtěl celník nakonec jen 50 EUR za 4 lidi (2 dospělí a 2 děti). Nevím proč, děti by také měli platit 25 EUR, ale nijak jsem po tom nepátral. Ostrov Sal je 35 kilometrů dlouhý a 12 kilometrů široký, poměrně plochý. Když jsem hledal, co se dá na ostrově vidět, věděl jsem, že 1 den bude na všechny zdejší „atrakce“ stačit. Na ostrově prší jen 1, maximálně 2 dny v roce a to vždy jen chviličku. I proto na ostrově není žádná zeleň, jen poušť. Rovněž se zde nic nevyrábí, jen se těží sůl a loví ryby. Vše ostatní se musí dovážet. Přímo v hotelu několik místních lidí nabízí výlet po ostrově. I když podobný výlet organizuje i CK, dohodl jsem se právě s jedním s místních domorodců a druhý den ráno jsme vyjeli. Oproti CK to mělo výhodu, že jsme jeli sami 4, tím pádem jsme nikde nemuseli na nikoho čekat, nebo naopak jsme nemuseli nikde spěchat.
Vyjíždíme z hotelu, který je v městečku Santa Maria a po 5-ti minutách jízdy se nacházíme v solných dolech – spíše v poušti, kde se těží sůl. Je zde spousta jakoby vybagrovaných bazénů o hloubce kolem 50cm. A rozměrech 15 x 10m. Prostě se odstraní zemina (písek) až se narazí na vodu a ta se nechá ve zdejším horkém počasí vypařit, takže zbude jen sůl. Voda vysychá údajně 2 až 3 měsíce a po chůzi po již vyschlých plochách mám pocit, jakoby jsem se procházel po ledě – bílá, tvrdá plocha. Náš průvodce nám ukazuje jakési malé jezírko, kde voda je tak slaná, až při doteku s ní máme pocit, že je to olej. Vidíme celý důl a překvapuje mě, že zde nikdo nepracuje, dokonce nejsou vidět ani žádné stroje, jen 1 podivná malá budka stlučená ze všeho možného. Je zde i velká hromada již natěžené soli (hodně hrubozrnná J), zkoušíme její chuť, nasedáme zpět do auta (respektive na jeho korbu) a pokračujeme dál do hlavního města ostrova – Espargosu.
Na celém ostrově je v podstatě jen 1 cesta vedoucí z jihu na sever (nebo ze severu na jih). Všude jinde se dá dostat jen tak, že se z této cesty sjede – odbočí do pouště, kde je nanejvýš uježděný tvrdý písek, ale ani jízda skrz poušť zde není výjimkou. Cestou do města na jednu takovou cestu odbočujeme a dojíždíme k jedné ze zdejších velkých, širokých a dlouhých pláží. Tato pláž je zajímavá ze dvou důvodů:
1) Je to vyhledávaná pláž pro kiting. Přes den je zde okolo 200 kiterů – teď ráno ani jeden. Je zde i půjčovna kitů a malá restaurace. Na pláži vane vítr od moře a tím pádem je to pro kitaře bezpečnější.
2) Na tuto pláž vylézá přes léto tisíce želv. I proto se zde kiting smí provozovat jen v zimních měsících
Obr. 1. Pláž na ostrově SAL
Espargos je hlavním městem ostrova Sal. Žije zde 25 000 lidí a pro mě překvapením je, že město není umístěno u oceánu, nýbrž uprostřed ostrova. Je to sice k břehům blízko, i tak jsem ale nechápu proč lidé živící se hlavně kdysi jen rybolovem, stavěli městečko zde. Ve městě jde vidět typická africká kultura, kdy ženy nosí všechno zboží na hlavě a malé domky září všemi barvami. Vidím zde i fotbalové hřiště a dozvídám se, že na ostrově je 8 fotbalových klubů. Přijíždíme nad kopec nad městem, kde je umístěn radar zdejšího mezinárodního letiště a kocháme se výhledem na městečko a celý ostrov. Naší další zastávkou jezero Salinas.
Obr. 2. Hlavní město ostrova SAL – Espargos
Po pár minutách jízdy (již ne na drncavé korbě, ale pohodlně uvnitř klimatizovaného terénního vozu) přijíždíme do zatopených solných lomů ležících uvnitř kráteru vybuchlé sopky. Po příjezdu vidíme jen díru do skály (vstup) a kousek opodál malou budku, kde nějaký mladík prodává lístky dovnitř. Lístek stojí 5 EUR (je na něm napsáno celodenní a děti neplatí). Kdybych jen tak prošel a šel dál, zcela určitě bych se dostal na místo zadarmo, nikde žádná kontrola, brána a ten prodávající mladík by jistě za mnou neběžel. Nikdo to tady moc neřeší, všude platí heslo „no stress“ a všichni turisté rádi zaplatí (většina stejně jede s CK, která lístky obstará). Vstup je nakonec asi 50m dlouhý tunel a po východu z něj nás čeká krásný výhled do kulatého kráteru. Obloha je sytě modrá, lávový kráter tmavě hnědý a tato barevná kombinace umocňuje tento hezký výhled. Dole se nachází jezero Salinas, které leží pod úrovni moře a je 26x slanější než mořská voda. Koupání v jezeře by mělo mít stejný efekt jako koupání v Mrtvém moři, kdy slaná voda člověka nadnáší, aniž by šlapal vodu, nebo plaval. Scházíme dolů, svlékáme se do plavek (kromě 3-letého syna, který dává přednost tatrance) a jdeme to zkusit. Zážitek je to skvělý a netradiční, nečekal jsem, že mě voda opravdu bude nadnášet do takové míry, že mohu na ni v klidu ležet. Připomíná mi to ležení na nafukovacím lehátku. Chvíli ve vodě blbneme, uděláme pár fotek a vracíme se stejnou cestou a tunelem zpět. Další zastávkou bude žraločí zátoka.
Obr. 3. Vchod do kráteru sopky, kde se nachází jezero Salinas
Milan nás ve dvoudílném seriálu seznámí s možnostmi výletů na ostrově Sal v Kapverdách.
Vydává Radim Dostál
Všechna práva vyhrazena. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků nebo fotografií je bez souhlasu provozovatele webu nebo autora článku zakázáno. Zásady ochrany oosbních údajů