Přes Snilovské sedlo, vrchol Chleb na Šútovský vodopád

Předposlední den pobytu na Malé Fatře a zároveň poslední den, kdy podnikneme nějakou tůru, se podíváme na vrchol Chleb a na nejvyšší vodopád na území Slovensko Republiky, na Šůtovský vodopád.

hodnocení článku
  •  

Nikdo nehodnotil


Vaše hodnocení

Ráno se probouzíme na Chatě na Grúni, věci máme z větší části sbalené už od včerejška. Dobalíme zbytek a po snídani, zaplacení celé útraty se vydáváme z chaty po žluté turistické značce směrem na chatu Vrátna. Při placení zjišťujeme, že sice je možné platit kreditní kartou, ale jen embosovanou. Tu v roce 2005 nikdo z nás nemá. Platíme tedy hotově a peníze na hotovosti (SK) nám začínají nebezpečně ubývat.

Po cestě lesem, která vede mírně z kopce vidíme, jak dělníci kopou a upravují cestu. Zajímalo by mě, jak ona lesní cesta vypadá asi dnes.

U chaty Vrátná sice existují určité známky civilizace – několik domů, asfaltová cesta, parkoviště, ale to nejdůležitější, bankomat tady není. Dáváme si tedy jedno pivo a vydáváme se po zelené turistické značce prudkým stoupáním na Snilovské sedlo.

Snilovské sedlo

Snilovské sedlo již známe z druhého dne když jsme se vraceli z vrcholu Velký Kriváň. Nalevo máme po červené turistické značce vrchol Chleb, na který jsme před třemi dny nedošli, protože jsme sešli z hřebene na Chatu na Grúni. Na Snilovském sedle je vrchní stanice lanovky. Chvíli v budově lanovky odpočíváme a něčím malým se posilujeme. Po asi 20 minutách přestávky se vydáváme dále po červené turistické značce na vrchol Chleb.

Chleb (1645.6 m.n.m.)

Na vrcholu Chleb nejsou žádné stromy, jen malá kleč. Není příliš dobrá viditelnost a proto se příliš nezdržujeme a ani nefotografujeme. Pokračujeme dále po červené turistické značce na Sedlo za Hromovým.

Já (Radim Dostál) a Pepíček, v pozadí vrcol Chleb v pohoří Malá Fatra.

Obr. 1. Já (Radim Dostál) a Pepíček, v pozadí vrcol Chleb v pohoří Malá Fatra.

Na Sedle za Hromovým se vydáváme po žluté turistické značce k Chatě pod Chlebom. Na Chatě pod Chlebom usedáme na pivo a polívku. Nemáme už moc peněz a proto se nemůžeme příliš rozšoupnout. Na Chatě pod Chlebom je poměrně velké množství lidí, kteří vypadají, že se rozhodli na chatě přespat a už ani nikam nepospíchají i když je teprve odpoledne. Možná je odradilo počasí.

Asi po půl hodině vysedávání se vydáváme dále po modré turistické značce na Šútovský vodopád. Nejprve míjíme Mojžíšove pramene a poté se vydáme na Šútovský vodopád.

Šútovský vodopád

Šútovský vodopád měří (podle turistického průvodce) 38 metrů a je nejvyšším vodopádem na území Slovenské Republiky. U Šútovského vodopádu se zastavujeme a fotografujeme mnoho fotografií, i když pozdní hodina, špatné počasí a fakt, že slunce stíní skály, nenahrávají příliš dobrým fotografickým výsledkům, výsledné fotografie nejsou úplně špatné.

Já a Šútovský vodopád v pohoří Malá Fatra

Obr. 2. Já a Šútovský vodopád v pohoří Malá Fatra

Ze Šútovského vodopádu pokračujeme po modré turistické značce k chatě Vodopád. Původně jsme chtěli dojít až do Šútova, ale nakonec si říkáme, že by jsme mohli se domluvit s majitelem chaty a poblíž chaty přespat. Cena 1 pokoje, do kterého se natlačíme všichni (budeme spát někteří na zemi) je ale dost levná a proto se rozhodujeme přespat na chatě Vodopád. Na chatě je skupina Čechů (2 rodiny s dětmi), od kterých si půjčujeme kytaru, dále je k dipozici velmi levná Spišská borovička, která je okořeněná kořenem horce. Utrácíme tím poslední slovenské koruny a už nemáme ani na cestu vlakem zpět. Druhý den ráno od Čechů kupujeme za české koruny nějaké slovenské koruny ať máme na cestu do Žiliny, kde je již možno vybrat z bankomatu.

Cesta domů a závěr

Další den se probouzíme a ráno odcházíme po modré turistické značce do Šútova na vlakové nádraží, odkud jedeme do Žiliny a z Žiliny domů.

Končí tím náš pobyt na Malé Fatře, který byl provázen velmi špatným počasím. Prošli jsme část „hlavního“ hřebene pohoří Malá Fatra, i když mnohdy jsme kvůli počasí příliš mnoho neviděli. Také víme, že se na Malou Fatru musíme někdy vrátit na Velký Rozsutec.

článek je součástí seriálu: Malá Fatra 2005

19. - 24. července 2005 jsme já, Jarda, Pepíček a Lenka navštívili Malou Fatru. Počasí nám sice moc nepřálo, ale přesto se nám podařilo pokořit všechny vrcholy hlavního hřebene Malé Fatry a také navštívit turisty oblíbené Horné, Dolné a Nové Diery.


diskuse

vložit nový příspěvek