Město Česká Kamenice má jednu snad světovou výjimečnost, v jejím katastru se stýkají tři chráněné oblasti - Lužické hory, České středohoří a Labské pískovce. Proto je obvyklé, že na procházce městem a i v jeho okolí přejdeme přes jejich hranice.
Dnes vás chceme pozvat na výlet po kamenických hradech, starých stezkách, skalách a dalších krásách a zajímavostech.
Výlet začneme na českokamenickém náměstí, kde je rozcestník až za rohem, takže my se dáme uličkou mezi dvěma historickými domy s cukrárnou a pekařstvím na most přes řeku Kamenici po modré značce. Po levé ruce míjíme nejvýznamnější barokní památku města, kapli Panny Marie. Ta byla na kruhového půdorysu postavena v letech 1736 až 1739 zřejmě Octaviem Broggiou, o deset let později přibyl čtvercový ambit. Zajímavostí je uvnitř tříboký oltář, kde se daly sloužit tři mše najednou. Za kaplí stojí další historická budova, vrchnostenský špitál z roku 1752.
Modrá značka zde odbočuje vpravo do Máchovy ulice, kde míjíme výstavní secesní vily. Stoupáme dál kolem domova pro seniory, bývalé Střelnice z roku 1868. Na louce nad ním je vidět jakoby pomník, ale o něj nejde. Je to zbytek terče při střelně na ptáka. Mezi pylony se vztyčoval stožár s maketou ptáka na vrcholu a střelci na něj mířili. Jde v tomto směru vcelku o ojedinělou památku.
Modrá značka dál stoupá lesem až na Jehlu. Je to čedičový vrch, kde se na jeho jihozápadním konci vypíná špičaté skalisko, podle kterého má vrch název. Místy je tu vidět i sloupcová odlučnost čediče. Stezka po hřebeni byla zbudovaná v roce 1879 a jde o pěkné vyhlídkové místo.
Po modré značce dojdeme zakrátko na rozcestí ze žlutou značkou. Když se po ní vydáme vlevo, dojdeme asi po 100 metrech ke skalní kapli a dál pak k dalším upraveným vyhlídkám, ale ne v čediči, ale v pískovci. My ale dále po modré dospějeme k výletnímu a poutnímu místu zvanému Bratrský oltář. Dle tradice se zde scházeli v 16. století katolíci v dobách, kdy českokamenickou faru ovládali protestanti. Místo bylo do dnešní podoby upraveno ve 2. polovině 19. století s křížovou cestou a bohatou výzdobou včetně soch a oltáře.
Obr. 1. Bratrský oltář
Klesáme dál po modré značce na silničku vedoucí do Kunratic, a pak dojdeme do osady Líska. Ta se poprvé uvádí jako Haslov v roce 1398, současné jméno má od roku 1945. Dnes je tu restaurace, kde se můžete občerstvit, případně lze shlédnout některé lidové usedlosti a sklářské domy. Pokud sem dorazíte ve skvělé kondici, lze vystoupat mimo naši trasu i na čedičový Zlatý vrch (657 m) a Studenec s rozhlednou (737 m).
Na rozcestníku v horní části Lísky přejdeme na červenou značku, která nás vyvede do lesa, kde zprava obejdeme Kozí hřbety (504 m) a klesneme do širokého sedla, kde přejdeme přirozený příkop. Vlevo v něm klesá travnatá cesta do údolí a vpravo úzká skalnatá úžlabina. Ve středověku tady vedla jedna z variant kupecké stezky z České Kamenice do Lužice. Pokud někdo touží po romantice, doporučujeme sejít soutěskou vpravo, ale musí se občas přelézt spadlý kmen a podobně. Dole narazíme na lesní cestu, kterou vlevo přijdeme na silnici z České Kamenice do Kytlic. Před křižovatkou ale objevíme skalku se starými letopočty. Pro návrat na trasu pak vystoupáme vlevo trasou další staré cesty po nízkém náspu, pak po hraně skály a následně úvozem až na červenou značku před Pustým zámkem.
Obr. 2. Pustý zámek
Pokud budeme pokračovat po červené značce bez odbočky, dojdeme za chvilku k dalšímu úvozu, který je vlastně současně příkopem středověkého hradu Fredevaldu. Hrad se uvádí poprvé s určitostí v roce 1406, ale bude určitě starší. Později zde byl hejtmanem Mikeš Pancíř ze Smojna, známý spíše později z historie hradu ve Sloup v Čechách, po vystavění hradu na Zámeckém vrchu nad Českou Kamenicí byl Fredevald opuštěn a postupně zaniklo jeho jméno, tak se mu dnes říká Pustý zámek. Dominantou hradu je mohutná skála s vyhlídkou, která byla zpřístupněna schody v roce 1890 a celý areál hradu je přírodní památkou.
Obr. 3. Pamětní kámen pod Pustým zámkem
Od hradu sejdeme po červené na silnici do Kytlic, dáme se s ní vpravo a hned po můstku vlevo. Zde červenou opustíme a pokračujeme po značkách místního okruhu do sedla Břidličného vrchu nad námi a pak po klasické modré na silnici v Dolním Prysku. Ten se uvádí na konci 14. století a vzápětí se rozlišuje Dolní a Horní. Dolní Prysk na rozdíl od Horního žádné výjimečné památky nemá, ale je tu významná sklárna založená v roce 1910.
Po silnici zahneme v Dolním Prysku vpravo a projdeme kolem sklárny. Za ní zahneme na okraji osady Vesnička vlevo po značkách cyklotrasy 3056. Dojdeme s ní na hlavní silnici od Nového Boru do České Kamenice, po které se dáme asi 50 metrů vlevo směr Nový Bor a zahneme na vedlejší silničku vpravo. Projdeme přes nízké sedlo po okraji lesa, podejdeme vysoké vedení a u železniční trati narazíme na zelenou značku. Železnice vedla z České Kamenice do České Lípy od roku 1903, zrušena byla v roce 1979 a od roku 1997 slouží krátký úsek do Kamenického Šenova jako rekreační.
Trať nepřejdeme a vpravo po zelené značce dojdeme k lesu na úpatí Zámeckého vrchu. Lesem a úbočím dojdeme k rozcestníku s odbočkou k vrcholu a vystoupáme na něj. Zde stojí zřícenina hradu Kamenice, dnes všeobecně známá jako Zámecký vrch. Hrad vznikl poměrně pozdě, stál až kolem roku 1440 a sloužil Vartenberkům jako ochrana před lužickými vojsky. Zničen byl v roce 1639 Švédy a dnes se z něho dochovalo zdivo paláce a část obvodové hradby. V roce 1880 se dočkal částečné úpravy a sloužil jako turistická chata s rozhlednou. Rozhledna byla obnovena v roce 1998 a lze z ní vidět Děčínský Sněžník, České středohoří, Lužické i Krušné hory.
Obr. 4. Zámecký vrch
Po zelené značce se vrátíme na rozcestí pod hradem a klesneme k městu, přejdeme přes železniční trať a zahneme vlevo. Pak půjdeme kousek po hlavní silnici, ale u přejezdu odbočíme vpravo a kolem několika památkových domů sejdeme k areálu zámku po levé ruce. Jeho základem je tvrz ze 16. století, dnes západní křídlo. Později byl zámek rozšiřován za Kinských, kterým byl v roce 1945 majetek pro kolaboraci zabaven.
Protější trojlodní kostel sv. Jakuba Většího je architektonicky významnější stavbou. Vznikl s městem již ve 13. století, ale dnešní podobu získal až po požáru v letech 1605 až 10 ve stylu pozdní renesance, což znamenalo s gotickými prvky. Na stavbě je však znát, že jde o jednu z nejmladších staveb tohoto stylu a v interiéru je již cítit nastupující baroko. Vedle stojící věž byla původně věží městskou, až později s ním byla rozšířením kostela spojená. V letní sezoně je kostel i věž jako rozhledna přístupná veřejnosti.
Zelená značka nás dolním koncem Lipové ulice dovede na náměstí, do našeho cíle.
Trasa měří 14 kilometrů, nejvyšším bodem je Zámecký vrch 530 metrů a nejnižším je českokamenické náměstí s výškou 294 metrů nad mořem. Celkové převýšení na trase je asi 670 metrů, takže jde o středně fyzicky náročný, a to proto, že je veden pěknými cestami.
Vydává Radim Dostál
Všechna práva vyhrazena. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků nebo fotografií je bez souhlasu provozovatele webu nebo autora článku zakázáno. Zásady ochrany oosbních údajů