Ledovec di Teleccio

Přes ledovec di Teleccio se dostáváme zpět dolů do kempu Valnontey a druhý den za deště vyrážíme do Turínu.

hodnocení článku
  •  

Nikdo nehodnotil


Vaše hodnocení

Ráno máme snídani v 7 h. Je výborná. Skvělý chleba černý i bílý a marmeláda a med ze skleničky. Čaje kolik chceme. Pak si ještě necháme udělat sendvič na cestu a dostaneme krásné velké krajíce naplněné šunkou a tlustým plátem sýra. Síť tu je a dokonce i wifi, ale tu jsme nezkoušeli.

Colle di Teleccio

Vyrážíme v 8 h směr ledovec di Teleccio. Máme nastoupat 1 100 metrů, ale naštěstí to jde velice rychle. Cestou vidíme paraglajdistu. Vystoupáme až do 3 193 m. k ledovci. Cestou ve 2 800 metrech vidíme v dálce bivacco G. Carpano. Vypadá z dálky obdobně jako Ivrea, ale není žlutý, nýbrž šedý. U odbočky na bivak jsme v 10 h. Navážeme se a jdeme přes ledovec. Pak začneme stoupat do sedla, ale po ledovci nelze vyjít až tam. Na konci musíme po suti, která je dost nebezpečná. Padá na mě kamenná lavinka, ale naštěstí se přitisknu ke stěně s malým vodopádkem. Jsem sice trošku mokrá, ale ne celá. Mám samozřejmě helmu, ale stejně to nebylo příjemné. Když vylezeme oba nahoru, ocitneme se v ledovcovém sedle. Fotíme a znovu se navazujeme. Pokračujeme kolem ledového srdce dolů. Klesá to docela strmě. Zatočíme doleva a klesáme ještě strměji. Z ledovce crčí voda, která stéká vodopády dolů. Ledovec už je tak roztátý, že potom musíme po skalkách a kamenech dolů.

Ledovec di Teleccio

Obr. 1. Ledovec di Teleccio

Bivak Malvezzi-Antoldi (2 920 m. n. m.)

Výlet zakončujeme krátkým výstupem po suti k bivaku Malvezzi-Antoldi (2 920 m. n. m.). Na posledních 100 metrech už je cesta značená, protože se shoduje s cestou ze spodu z Lillaz.

Dorážíme v 16 h. Signál tu je, tak píšeme domů SMS. Je tu luxusní chatička tak pro 10 osob. Je tu i velký stůl uvnitř. Jíme čokoládu, čteme, vaříme kuskus s pestem.

Bivak Malvezzi-Antoldi (2 920 m. n. m.)

Obr. 2. Bivak Malvezzi-Antoldi (2 920 m. n. m.)

Lillaz a znovu v Cogne

Scházíme dolů do Lillaz. Cesta je docela pěkná, kolem se pasou kozorožci. Přibývá zeleně, kvítí a motýlů. V Lillaz se naobědváme a jdeme dál podél řeky do Cogne. V Cogne nakoupíme v malém obchůdku broskve, chleba a sýry a pak ještě v Intersparu jogurty. Je tu zrovna nějaká akce šplhání po stuze zavěšené na jednom z domů.

Kostelík v Cogne

Obr. 3. Kostelík v Cogne

Kemp ve Valnontey

Autobus do Valnontey, kterým jsme chtěli jet, bohužel nejede, protože už tady skončila letní sezóna a spoje už jsou omezené. Další jede až v půl šesté. Jdeme tedy ještě hodinu pěšky do kempu.

Ubytujeme se v kempu, zajdeme na Internet do hotelu a tentokrát tady dostaneme i štrůdl.

Dáváme si teplou sprchu a jdeme spát.

V noci začne pršet, a prší ještě celé dopoledne, takže jsme slezli z hor právě včas. Chvíli ráno čekáme, jestli přestane, ale pak se odhodláme sbalit věci a nasednout do auta. Jedeme do Turínu.

článek je součástí seriálu: Severní Itálie - Gran Paradiso 2014

V srpnu 2014 navštívili Honza s Lenkou hory na severu Itálie. Cílem výletu bylo vylézt alespoň jednu čtyřtisícovku, ale zároveň hodně odpočívat a vydatně jíst.


diskuse

vložit nový příspěvek