Koločava, kterou proslavil Nikola Šuhaj loupežník
- Kateřina Čumová
- 28.11.2012
- 12:00
- Změněno: 8.05.2013 | 22:58
Koločava je vesnice, kterou proslavil Nikola Šuhaj loupežník, zločinec, kterého idealizoval Ivan Olbracht ve svém stejnojmenném díle.
V sobotu nás přivítalo sluncem zalité chladné ráno, mezi 8 a 9 hod jsme se sbalili a nasnídali a autem vyjeli z národního parku. Nikoho nezajímá, jestli táboříte v národním parku, pokud jste regulérně zaplatili za vjezd. Projíždíme opět Vorochtou směrem na Rachiv, tam si uděláme pauzu na nákupy a informační centrum, kde konečně seženeme pohlednice – set 12 ks za 15 UAH, jinak bylo celkem nemožné kdekoliv pohled sehnat. Znovu tankujeme až za zbohatlickým městem Teresva, před odbočkou na Koločavu. Jakmile sjedeme z hlavní silnice, zase začíná tankodrom.
Obr. 1. Zakarpadská Rus
Koločava
Obr. 2. Kostel ve Vilšanech – Ukrajina
Četnická stanice
Zde se domluvíte bez problémů česky, je zde výstava na téma Nikola Šuhaj loupežníka a neskutečná betonová toaleta na dvorku. Na jídelním lístku najdete klasická ukrajinská jídla – boršč, pelemeně, šašlik. Ceny oproti zbytku Ukrajiny lehce nadprůměrné (turistická destinace) ale jídlo bylo dobré, zalité přijatelným pivem a kvasem (kvašený nealkoholický nápoj – chuťově nespecifikovatelné). Cena útraty celé večeře pro dvě osoby (2xhrachová polévka s masem, pelemeně, medvědí tlapa s bramborami, pivo, kvas, kapučíno) vyčíslena na 116,- UAH.
Obr. 3. Četnická stanice, Koločava
Malá procházka k památníku Ivana Olbrachta, následně k sousoší zakladatelů Koločavy, a už myslíme jen na sprchu a postel.Koupelna přestavěná z bývalé kuchyně je nouzově zařízená, ale teplou vodu nám pustili, takže spokojenost. Ještě posezení s domácími u domácího sýra (!), špeku a vodky, během kterého dvakrát vypadl elektrický proud a kolem 22 hod uleháme do manželské postele. Domluvená snídaně na 7:00 hod (pozor, tady neuznávají „Kyjevský“ čas, vstávali jsme podle svých hodinek, stejný čas používají i v Koločavě). K snídani byl domácí bílý chléb, masová pomazánka, brynza, další domácí sýr(!) , špek, vejce a výborný domácí mátovo-kmínový čaj.
Cesta domů
V 8 hod už jsme na cestě z Koločavy, při cestě na hranice nás zdržela jen policie, která trvala na tom, že náš řidič požil. Foukal třikrát a evidentně policisté vyzvídali zaměstnání a majetkové poměry, a když zjistili, že z nás nic nebude, nechali nás jet. Za Užhorodem jsme ještě jednou natankovali levný benzín a v poledne jsme dojeli na ukrajinsko-slovenské hranice. Za hodinu vyřízena ukrajinská strana a pak nekonečné čekání na slunci na slovenskou stranu, kde jsme museli vybalit půlku auta a nechat nahlédnout do zavazadel. Po půl třetí odpoledne konečně opouštíme celní prostor a po páté hodině už si dáváme pauzu pod Spišským hradem, pak jen s další přestávkou u ovčích sýrů plynule a za deště přejíždíme česko-slovenské hranice ve 20:00 hod.
Celkem najeto cca 1800 km, benzín + SK silniční známka, rozpočítáno na 5 osob je cca 1.200,- Kč/os.
Pozor na drahé služby mobilních operátorů, Ukrajna není v EU ani žádanou turistickou destinací, konkrétně T-mobile: volání do ČR 34,80 Kč/min, přijaté hovory 18,- Kč/min, SMS 9,60 Kč, MMS 16,80 Kč
Dvakrát pozor na domácí sýry, hrozí vážné riziko střevních potíží :-).