Kapucínská hrobka – malé nahlédnutí do světa mrtvých

Kousek od hlavního nádraží v Brně stojí kostel Nalezení svatého kříže, který patří k areálu kapucínského kláštera. V suterénu tohoto kostela se nachází hrobka bratří kapucínů a jejich dobrodinců, která patří mezi vyhledávané turistické cíle v centru Brna. Pojďme s úctou nahlédnout do tichého světa zesnulých.

hodnocení článku
  •  

Nikdo nehodnotil


Vaše hodnocení

Kapucínské náměstíBrně leží, co by kamenem dohodil od hlavního vlakového nádraží. Vede tudy cesta na Zelný trh a každý, kdo tudy někdy šel, si jistě kostela Nalezení svatého kříže všiml. A nejspíš i cedule označující vstup do Kapucínské hrobky. Stačí projít úzkou uličkou na malý dvorek a vstoupit do suterénních prostor kostela. Ty vznikly pravděpodobně využitím sklepních prostor po domech, které byly vykoupeny a zbořeny, aby ustoupily stavbě kostela probíhající v letech 1648 – 1656. Kostel je postaven a vyzdoben v barokním slohu, ale poměrně jednoduše, bez velkých okázalostí obvyklých pro toto období. Je to tak v souladu s pravidly kapucínského řádu, který se hlásí k návratu k původním ideálům chudoby.

Kostel Nalezení svatého kříže na Kapucínském náměstí

Obr. 1. Kostel Nalezení svatého kříže na Kapucínském náměstí

Těla zachovalá přirozenou mumifikací

Kapucíni využívali kryptu k ukládání svých zesnulých od dostavby kostela v roce 1656 do roku 1786, kdy císař Josef II. zakázal pohřbívání ve městech z důvodu hrozby šíření epidemií. Za tuto dobu tu bylo uloženo k věčnému spánku zhruba 200 osob, z toho asi 150 bratří. Ti ostatní byli přátelé a dobrodinci kapucínského řádu, kteří si přáli s bratry zůstat i po smrti. Díky chytrému systému ventilačních otvorů a vhodnému geologickému podloží došlo k přirozené mumifikaci některých těl. Právě ty jsou v kryptě k vidění, oddělené pouze symbolicky sklem. Ostatky těl, které se zubem času rozpadly, jsou pohřbeny v jednoduchém zděném hrobě (tumbě) v jedné z místností krypty.

Místo posledního odpočinku barona Trencka

V roce 1872 byla do krypty umístěna cínová rakev, do které byly uloženy ostatky Františka barona Trencka, vojenského velitele a nejslavnějšího vězně na hradě Špilberk. Po 123 letech od jeho smrti jej tehdy mohli spatřit zájemci z řad veřejnosti a zájem byl podle dobových pramenů velký. K vidění ve své cínové rakvi je tato slavná osobnost brněnských dějin a významný mecenáš řádu kapucínů dodnes. Ve stejné místnosti se nachází ještě rakvový relikviář křesťanky Klementiny a ukázka běžného a slavnostního oblečení kapucínů.

Místo posledního odpočinku barona Trencka

Obr. 2. Místo posledního odpočinku barona Trencka

Skromné uložení ostatků bratří kapucínů

Bratři kapucíni jsou uloženi až v zadní části hrobky. Byli pohřbíváni velmi skromně, v duchu jejich řádu. Po smrti byli v řeholním rouchu uloženi do dubové rakve s vysouvacím dnem, po obřadu v kostele je v této rakvi přemístili do hrobky a tam je přeložili na holou zem, pouze hlavu měli podloženou kameny nebo cihlami. Jejich jediným majetkem na cestu na onen svět bylo miniaturní vydání Řehole svatého Františka a jeho Závěť, které patřili mezi základní výbavu každého z nich. Výjimkou byli bratři působící v řádu více než 50 let, kteří kromě výše zmíněného svírali v rukou ještě jednoduchý dřevěný kříž. To, že byli bratři pohřbeni bez jakéhokoliv označení, ale neznamenalo, že se na ně po smrti zapomnělo. V řádu funguje pevné společenství, a to i mezi živými a mrtvými. Každý klášter si pečlivě vede seznam zemřelých (tzv. nekrologium) a při modlitbách si denně připomínají bratry, jejichž úmrtí právě na ten den připadá.

Bratři kapucíni odpočívají na holé zemi

Obr. 3. Bratři kapucíni odpočívají na holé zemi

Přátelé řádu za života i po smrti

Oproti tomu dobrodinci a přátelé řádu byli v kryptě pohřbíváni ve zdobených dubových nebo borových rakvích, na kterých jsou dodnes k vidění původní barokní olejomalby. O majitelích jednotlivých rakví není pochyb díky kovovým štítkům, které jsou nedílnou součástí každé z nich a nesou identifikační údaje zemřelého. Byla tu uložena těla příslušníků šlechty i měšťanů, kteří za svého života kapucíny podporovali.

Dobrodinci řádu uložení v barokních rakvích

Obr. 4. Dobrodinci řádu uložení v barokních rakvích

Návštěva hrobky jasně připomíná pomíjivost života, ale také vede k zamyšlení, jestli svůj život prožíváme co nejlépe. Alespoň tak by si to přáli bratři kapucíni.

diskuse

vložit nový příspěvek