Dnes se vydáme na výlet zcela mimo naši republiku, ale jen malý kousek. Místo začátku výletu leží v Sasku, ale je od hranic s ČR vzdálené necelý půl kilometr, a je to Schmilka.
Schmilka je osadou města Bad Schandau a leží na pravém břehu Labe na silnici B 172, která je pokračováním české silnice I/62 z Děčína podle Labe. Je sem možno přijet i vlakem, ale zastávka (Schmilka-Hirschmühle) je na opačném břehu Labe a je nutno použít říční převoz. Ves se vyznačuje větším počtem hrázděných domů s nádhernými malovanými fasádami. Dobré spojení sem je i pro cyklisty, ti zde mají stezky z Čech, ale také podél levého břehu Labe.
Turistické značky v Sasku jsou proti našim jiné, zejména ve tvarech, proto je budeme popisovat pouze podle barev, abychom vás nemátli.
Místo startu si stanovíme na silnici u Labe nedaleko parkoviště u penzionu Grenz-Eck a naproti Café Richtr. Pokud se otočíme zády k Hřensku, dáme se šikmo vlevo k Labi a pokračujeme po stezce po jeho břehu. Podejdeme zmíněné hlavní parkoviště, hotel Helvetia a další ubytovací podniky. Pak se dostaneme do osady Schöna na hlavní silnici proti Haus Hohlfeld – Aparments mit Schrammsteinblick. Ujdeme asi 50 metrů a za Ferienhaus Strandhaus staneme u rozcestníku. Tady se dáme vpravo a pěšinou vyjdeme na úboční cestu Holzlagerplatzweg. Po ní se dáme vlevo a asi po půl kilometru dojdeme pod a nad skalami na rozcestí Široká rokle (Breite Kluft). Zde odbočíme doprava a stoupáme nejdřív kousek souběžně s Labem, ale pak se stočíme vpravo a serpentinami projdeme skalní údolí. Držíme se stále údolní cesty a vyjdeme na dolní (unten) rozcestí, kde vpravo je Věž Široké rokle a vlevo Stěna Široké rokle.
Obr. 1. Výhled z Breite Kluft
Dostali jsme se na zelenou značku (Ebleitenweg), po které stoupáme dál údolím nahoru na rozcestí cesty Malerweg. Jde o trasu Saským Švýcarskem o délce 116 km, která je rozdělená do osmi dílů, my se po částech budeme pohybovat. Nyní se dáme vpravo a vystoupáme na Breite-Kluft-Wand. Máme odsud nádherný výhled na údolí Labe a okolní skalní masivy.
Od vyhlídky se vrátíme na rozcestí a pokračujeme po svazku více značek skalami. Jde o špičkovou trasu skalami, kde občas narazíme na nějakou odbočku. Jsou to všechno velmi pěkná místa, ale pozor ve skalách, lze se zde i trochu občas ztratit. Jinak mineme označený „bod záchrany“ a skalní turistický odpočinek. Těch bodů záchrany potkáme po cestě víc. Jeden bude i na rozcestí pod Heilige Stiege. Ty jsou vpravo na žluté značce, můžeme se kousek po nich vydat, alespoň k „šumné“ věži Rauschensteiner Turm, jinak jsou schody mnohem delší.
Malerweg odbočuje vlevo, my jdeme po červené vpravo a stoupáme na horní rozcestí Svatých schodů (Reitsteig / Abzweig Heilige Stiege – oben). Ta červená je zde kouskem Mezinárodní horské cesty z Eisenachu do Budapešti, tady nás dovede jen na odbočku na Frienstein (Reitsteig / Abzweig Frienstein). K němu se dostaneme po cestě vlevo kolem lesního pramene. Jde o mohutnou skálu se zbytky hradu jeskyni Idagrotte. Hrad vznikl v polovině 13. století a měkl chránit české hranice. Kdeže ty loňské sněhy jsou, již roku 1459 byl postoupen Sasku, ale tehdy se uváděl jako pustý a stal se úkrytem loupežníků. Ke hradu patřila i zmíněná jeskyně, ale vrchol skály je přístupný pouze horolezecky.
Pod hradem jsme viděli zelenou značku, dáme se po ní východním směrem a pokračujeme jednou z nejúžasnějších cest celé oblasti. Jak jsme se zmínili, zvláště zde máme možnost odbočovat na různé skály a vyhlídy – Rollenturm, Siegfried, Winterbergbarbarine a Untere Winterbergspitze. Pak již sejdeme na rozcestí Aufgang Kleiner Winterberg / Abzweig Frienstein.
Obr. 2. Kleiner Winterberg
Na křižovatce se nedáme dolu po schodech, ale vpravo se zelenou a červenou značkou. Opět zde máme možnost odbočit na pěkná místa na kraji skalisek s výhledy. Dojdeme na rozcestí Reitsteig / Abzweig Fremdenweg, které je přímo na hranicích Národního parku Saské Švýcarsko. Jde dál po všech značkách, zelené, modré i červené a postupně začneme stoupat na Grosser Winterberg s výškou 556 metrů. Jádro hory tvoří třetihorní vyvřelý čedič a uvádí se v roce 1492 při stanovení hranic s Českým královstvím. Ty jsou dodnes od vrcholu vzdálené jihovýchodním směrem 400 metrů. Na vrchu stojí turistická chata, která byl postavená v roce 1846 na místě starší z roku 1819, rozhledna je z roku 1835, nově byla postavena roku 2008. Zajímavostí je, že v době Pražského jara (1968-69) zde sídlila sovětská posádka a pak sloužila podnikové rekreaci a několik let byla i pustá. Dnes je otevřená a můžeme se zde občerstvit a rozhlédnout i na naši domovinu – České středohoří s Milešovkou, Krušné hory a podobně.
Obr. 3. Gross Winterberg
Od vrcholu jdeme po zelené a červené značce a po silnici, kterou ale zakrátko vpravo opustíme. V klesání procházíme opět skalní oblastí, jakož i další přímo nad Schmilkou. Projdeme osadou a jsme u Labe u cíle.
Trasa měří 14 km, ale záleží na tom, kolik odboček po cestě navštívíme. Pokud si myslíme, že 14 km je v normálních podmínkách možno zvládnout za 4 až 5 hodin, tak tady raději počítejme se 7 hodinami. Nejvyšším bodem byl Winterstein 556 metrů, nejnižším je start a cíl se 107 metry nad mořem. Celkové stoupání na trase je asi 950 metrů, ale je to tím, že skály jsou průměrně 300 – 400 metrů vysoko nad Labem, a pak cestičky skalami jsou většinou kus nahoru, kus dolu a tak dokola. Ale nemějte strach, na tento krásný výlet budete dlouho vzpomínat.
Vydává Radim Dostál
Všechna práva vyhrazena. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků nebo fotografií je bez souhlasu provozovatele webu nebo autora článku zakázáno. Zásady ochrany oosbních údajů