Hledání tajemných hrádků

  • Randus Petr
  • 14.05.2018
  • 0:00
  • Změněno: 1.05.2018 | 20:00

Na výlety tzv. po vlastech českých můžeme vyrážet z mnoha důvodů. Většina lidí si s tím neláme hlavu, dá se do nějakého kolektivu, třeba oddílu KČT a podobně, přečte si pokyny, dorazí na místo a vyrazí na výlet. Mnozí si vezmou nějakou mapu, nebo si přečtou nějakého průvodce, případně otevřou naše stránky, a vyrazí na trasu. Ale může to být i jinak, co si vyjít do přírody s tím, že zkusíme něco objevit, prozkoumat. Myslíte si, že je vše objeveno, že nemáte co objevovat? Není to nic těžkého, podívejte se do map, nových i starších, a hledejte třeba zajímavé názvy. Najdete jich plno a věřte, že většinou mají nějaký důvod. Ale abychom to dlouho nerozebírali, podívejme se na hory a lesy východně od Holešova. Zde ve Vsetínsko-hostýnské hornatině najdeme dvě místa s názvem Hrádek, Hrad, jedno dokonce jako Třetí Hrádek. Takže dejme se na cestu.

hodnocení článku
  •  

Nikdo nehodnotil


Vaše hodnocení

Holešov

Město Holešov patří k nejstarším trvale osídleným místům v republice, a to již asi čtyři tisíce let. Tehdejší obyvatelé nám zde ale zanechali jen stopy čitelné archeologům, nejstarší památkou je zde židovský hřbitov, který byl založen někdy ve 2. polovině 15. století, je zde více než 1.500 náhrobních kamenů, z nichž nejstarší je z roku 1647. Zde v Holešově je to trochu paradox, protože ne vždy žili židé a měšťané ve shodě, ale i tak další nejstarší památka z roku 1560 je Šachova synagoga. Jde o výjimečnou stavbu v širším kontextu architektury. Dnes je zde židovské muzeum. Je pravdou, že kostel N. P. Marie je původně ze 14. století, stál již roku 1322, ale jeho současný stav je po přestavbě z roku 1708. Starší je kostel sv. Anny z roku 1616, původně šlo o bratrskou modlitebnu z 1585, když ji převzali jezuiti, ovšem i tak stavba prošla přestavbou v letech 1742 až 48 a další ještě následovali až do dnešních dob. Z období baroka zde máme ještě kapli sv. Martina z roku 1681, ale obnovenou po požáru v roce 1744, osmibokou kapli sv. Kříže z roku 1669 a Mariánský sloup z počátku 18.století. Nejvýznamnější památkou města je ale zámek. Ten vznikl na místě tvrze zmíněné již v roce 1245, po husitské době byla tvrz vystavena nově, v polovině 16. století byla přestavěna na renesanční zámek. Hlavní rozvoj však přišel až po třicetileté válce, když ho v roce 1651 koupil Jan hrabě z Rottalu, který si Holešov vybral jako rodové sídlo. Tehdy začala přestavba zámku na rozsáhlé honosné sídlo pod vedení vídeňského architekta Filiberta Luccheseho. Vznikla čtyřkřídlá dvoupatrová stavba s vnitřním dvorem jako uzavřená dispozice s nárožními věžemi, rozsáhlý park atd. Zámek je veřejnosti přístupný v otevíracím čase.

Židovský hřbitov v Holešově

Obr. 1. Židovský hřbitov v Holešově

Start – Přílepy

Městu Holešovu a jeho pamětihodnostem jsme se věnovali bohužel krátce, my jsme tu pro turistiku. Startem nám bude turistický rozcestník u sportovní haly, je to kousek od centra, vedle parkoviště. Prochází zde červená a žlutá značka, začíná zde modrá. My se dáme po oné modré, červená nás doprovodí jen ke kruhové křižovatce. Modrá pak pokračuje kolem Amerického parku, obchodních domech a přes železniční trať. Značky jsou stále po silnici až do Přílep. Jakási ves zde byla již v 9. století, nově byla založena v roce 1278 i s tvrzí Jindřicha z Přílep. Renesanční tvrz zde byla od roku 1603, ta byla v roce 1852 přestavěna a dnešní podobu má zámek z roku 1885, kolem je pěkný park s množstvím vzácných stromů. Na návsi stojí zděná zvonice z roku 1921, nedaleký kříž s erbem a se svatou trojicí sv. Huberta, Vendelína a Panny Marie, pochází z roku 1764.

Zámek Přílepy

Obr. 2. Zámek Přílepy

Kaple

Projdeme obcí po modré značce, prohlédneme si památky a vystoupáme do zalesněné stráně k novorenesanční kapli zasvěcené Panně Marii Svatohostýnské. Ta zde byla vystavěna v 2. polovině 19. století za působení Seilernů a v současnosti se zde konají v letních měsících bohoslužby. Od kaple je krásná vyhlídka na přilehlou krajinu, bohužel stále více zarůstající lesem.

Hrádek

Modrá značka od kaple pokračuje dál po zalesněném hřbetu až ke složitému rozcestí skoro na vrcholu Hrádku (502 m. n. m.). Zde stojí drobné pozůstatky hradu, zřejmě zvaného původně Přílepy. Vztahuje se k němu informace z roku 1272, kdy patřil Jindřichovi z Přílep, kdy směnil s biskupem Brunem ze Šaumburka vzdálený hrad Nový Šaumburk, jinak zvaný Zubříč, za blízkou ves Žopy. Snad hrad zanikl v době husitské, nebo v následných válkách česko-uherských. Hrad chránila pětice do vrchu stupňovitě založených hradeb, zřejmě ale jen dřevěných, na vrcholu stál kamenný palác. Moc k vidění zde pro hradologicky nezasvěceného návštěvníka asi není, ale je to místo opředené pověstmi a určitě zde můžeme cítit duch historického místa, mimochodem osídleného podle archeologie již z pravěku.

Ještě uvedeme, že na mapách se zde uvádí vedle pojmenování Hrádek ještě název „Třetí Hrádek“. Jinde ale První či Druhý nenajdeme? Tady se určitě otevírá pole pro další pátrání.

Hrad

Vrátíme se na rozcestí s modrou značkou, po které pokračujeme směrem vpravo. Obejdeme zde vrchem pramenité údolí jednoho u pravobřežních přítoků říčky Mojeny. Ta se vlévá do Moravy nedaleko Otrokovic. Pak se dostaneme na další výšinu s názvem Hrad (560 m. n. m.). Turistický rozcestník s tímto názvem je umístěn na křižovatce v nevýrazném sedle. Modrá značka tu odbočuje vlevo, ale my se dáme vpravo a vystoupáme na malý vršíček. Jestli nám zdejší místo připomíná před chvilkou navštívený Hrádek, určitě se nedivíme, ale zde bohužel žádné stopy po opevnění nenalezneme. To ovšem neznamená, že by to něco takového nemohlo být. Podle některých informací zde mělo být pravěké hradisko, ale pokud by šlo jen o toto místo na vrcholku, šlo by asi o jedno z nejmenších hradišť v republice. Zkusme zapátrat, třeba se dostanete mezi slavné objevitele.

Hrad

Obr. 3. Hrad

Na vrcholku lze přesto něco objevit, a to výraznou prohlubeň, jakoby malé nádvoří, dnes tábořiště. Místu dominuje 4 metry vysoká slepencová skalní věžička. Kolem můžeme pozorovat skalnatý val, snad umělý, nebo přírodní, kdo ví? Když kousek klesneme po svahu do údolí Nojeny, najdeme další skalky a asi sedm metrů vysokou skalní stěnu pískovcového mrazového srubu. Někde zde měla být i bájná Šimánkova puklinovitá jeskyně, ovšem má být prý zasypána, nebo ji najdeme nyní? Štěstí přece přeje připraveným.

Pod Lysinou

Vrchol Hradu opět opustíme po modré dál k severu. Jdeme lesem skoro po rovině, až dojdeme na turistické rozcestí Pod Lysinou. To je vrch severozápadně odsud s výškou 598 metrů. Na vrchol však značka nevede. Zde se však k nám sbíhají žlutá a červená značka. A právě po samostatné červené se vlevo vydáme na cestu zpět. A teď nás čeká už jen klesání.

Žopy

Červená značka nás po lesní silničce dovede k chatové osadě a pod ní podle potoka Žopka do osady Žopy. Ves se uvádí historických archivních písemnostech již v době arcibiskupa Jindřicha Zdíka z roku 1131, ovšem podle archeologie byla zdejší úrodná krajina osídlena dávno v pravěku. Ti nacházejí stopy dávného osídlení při těžbě jílu v místní cihelně. Ve středu vsi se nachází čtvercová náves se starobylou zvonicí a památným kamenným křížem. Na konci vesnice mineme mohutnou chráněnou pípu s opravenou kapličkou.

Cíl – Holešov

Červená značka nás dovede do Holešova, ostatně je to stejně podél silnice, takže jednoduché. Trasa měří 14 km, nejvyšším místem byla křižovatka Pod Lysinou 568 metrů nad mořem, nejnižším pak tradičně start a cíl v Holešově 366 metrů nad mořem. Celkové převýšení na trase bylo asi 360 metrů v první polovině trasy. Málokdy se najde taková trasa nahoru a od půlky zase dolu. Trasa je vhodná i pro cyklisty, pokud zvládnou poměrně prudké stoupání zejména kolem kaple po výjezdu z Přílep.

diskuse

vložit nový příspěvek