Dnešní výlet má jednu nevýhodu, a to že vychází z vcelku málo známého místa, jinak ale asi nebude mít chybu. Trasa nabízí hluboké lesy, zříceniny, výhledy a další zajímavosti. Ale jak bylo řečeno, místa startu Dolní Údolí nepatří k významným turistickým destinacím. Dostaneme se sem autem a autobusem z Jeseníku a Zlatých Hor.
Nejstarší dějiny, byť známé jen podle archeologie, jsou od 14. století spojeny s těžbou zlata a železných rud. Hornictví a železářství zde ukončilo činnost někdy v polovině 19. století, pak se tu rozvíjelo přadláctví, dřevařství, pivovar a mlynářství. Pokud jde o památky, stojí zde několik chalup z 19 století. Dominantou vsi je ale pseudogotický kostel sv. Acháce z roku 1913.
Výlet začneme u turistického rozcestníku u hlavní silniční křižovatky kousek pod kostelem. Najdeme zde velké parkoviště, sloužící hlavně v zimě zdejšímu lyžařskému areálu, a možnosti ubytování i stravování. Vydáme se ale bez značek po silnici směrem na Zlaté Hory. Po 300 metrech odbočíme vlevo na místní asfaltovou komunikaci, přejdeme po betonovém mostku na levý břeh potoka Olešnice. Pokračujeme vpravo pak podle vody stále po levém břehu, až místu, kde z Olešnice odbočuje vpravo náhon. Ten končí ve Zlatých horách ve Zlatém potoku. Zejména, když půjdeme dál podél náhonu, spatříme různé terénní nerovnosti jako pozůstatek dávné těžby. Turistické značky nás dovedou do Hornického skanzenu – Zlatorudné mlýny. Jde o repliku středověkých mlýnů, ve kterých se drtila zlatá ruda, o čemž se můžeme dočíst na informačních tabulích. Areál nabízí během roku různé kulturní a zábavní akce, ale i možnost občerstvení.
Obr. 1. Zlatorudné mlýny ve Zlatých Horách
Od mlýnů pokračujeme údolím dál podle náhonu až na rozcestí Náhon. Zde zahneme vpravo po žluté, přejdeme silnici a za hájovnou dojdeme na rozcestí Pod Lysým vrchem. Tady zahneme po lesní silničce vpravo s cyklotrasou 6074. Silnička se asi po 50 metrech stočí vlevo a cyklotrasa jde rovně, my ale pokračujeme po silničce.Ta nás provede úbočím Lysého vrchu na rozcestí s červenou značkou, po které se dáme vlevo na rozcestí Pod Černým jezerem. Zde opět narazíme na značky Zlatohorské hornické naučné stezky, po kterých tedy zahneme vpravo. V prostoru, než cesta projde okrajem louky, máme kolem sebe úplné pole těžebních jam. Dále přejdeme přes Černý potok a lesem se dostaneme pod sloupy lyžařské lanovky Zlaté louky. Lyžařský areál byl vybudován v roce 2006 a nabízí svah s převýšením asi 140 metrů.
Podejdeme kabinky a vystoupáme na rozcestí Edelštejn – zřícenina. Hrad toho sice mnoho nenabízí, určitě to není žádný Karlštejn. Přesto šlo o jeden z nejmohutnějších slezských hradů, založený ve 13. století jako ochrana zdejšího biskupského panství. Hrad byl nakonec pobořen v roce 1467 biskupem Joštem z Rožmberka v odboji proti králi Jiřímu z Poděbrad. Hrad se skládal ze dvou částí, hlavní měla tvar trojúhelníku s mohutnou věží v čele. Kolem celého hradu obíhal parkán a pod ním i mohutný příkop. Z budov se dochovaly jen ale zbytky zdiva.
Obr. 2. Edelštejn
Od hradu pokračujeme po značkách na rozcestí Svatá Anna, kde může někdo unavený odbočit vpravo po žluté rovnou do Dolního Údolí. Lesní silnička obejde horní část údolí Zámeckého potoka a my zde zahneme po samostatné modré vpravo. Vystoupáme zkratkou opět na lesní silničku, po které se dáme vpravo opět po značkách Zlatohorské hornické naučné stezky. Ty nás dovedou stráněmi Příčného vrchu (975 m. n. m.) k bývalé štole Nový Hackelberg. Vpravo od značené cesty je vidět rozsáhlou výsypku, která ale dnes slouží jako lesní školka.
Značky nás dál dovedou na hřeben Příčného vrchu na rozcestí Olověná štola. Vstup do ní je pod skalami, které jsou odsud východně asi 100 metrů. Tady na hřbetu doporučujeme odbočku na Táborské skály, po značkách po hřbetu směrem na Zlaté Hory (červená) a Horní Údolí (zelená). Zde se nám nabízí výhled do kraje.
Po červené a dalších značkách vystoupáme kousek směrem k vrcholu Příčného vrchu, kde pak právě již bez červené odbočíme vpravo. Jdeme kousek lesním průsekem a značená cesta z něj odbočuje vlevo. Pokud máme pevné boty i nohy, můžeme klesat průsekem rovnou dolu a cestu si zkrátíme. Jinak nás značky dovedou do blízkosti bývalé štoly Starohoří, kde nám cestu kříží modrá značka. Štola Starohoří je kousek po modré vpravo. Odsud pokračujeme dál jen po zelené.
Zelená značka Údolská hornická naučná stezka klesne až k bývalé štole Hackelberg III (jáma po levé straně cesty) a pod ní kousek na lesní silničku. Po ní se značka dává vpravo na rozcestí sv. Marta. To byla dnes jedna z hornických zaniklých kaplí. Ale kousek pod námi na zelené značce objevíme zříceniny další kaple sv. Anny. Tu založil v roce 1655 vratislavský biskup Karel Ferdinand Vasa, ale byla v roce 1819 znovu vybudovaná kovářem Johannem Laskem.
Obr. 3. kaple sv. Anny
Od kaple se vrátíme na rozcestí sv. Marty a zahneme vlevo po silničce značené jako cyklostezka 6074. Pozvolna klesáme asi 2,5 kilometru na rozcestí Pivní cesta. Zde jsme se opět setkali se zelenými značkami Údolské hornické naučné stezky, po kterých zahneme vlevo a dojdeme bez obtíží do cíle v Dolním Údolí.
Trasa měří 14 kilometrů, nejvyšším bodem byl hřeben Příčného vrchu s výškou 938 metrů nad mořem, nejnižším místem je rozcestí Náhon pod Zlatorudnými mlýny s výškou 458 metrů nad mořem. Celkové stoupání na trase je kolem 530 metrů, ale je to po pohodlných cestách. Trasa není celkově vhodná pro cyklisty, protože veškeré stoupání je během prvních dvou třetin trasy, takže by to bylo fyzicky asi velmi náročné.
Vydává Radim Dostál
Všechna práva vyhrazena. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků nebo fotografií je bez souhlasu provozovatele webu nebo autora článku zakázáno. Zásady ochrany oosbních údajů