Z Keprníku na Šerák
- Radim Dostál
- 30.12.2013
- 0:00
- Změněno: 22.12.2013 | 15:30
Z vrcholu Keprník pokračujeme dále na Šerák, kde se dovíme mnoho zajímavostí o pivovaru Holba. Samozřejmě si také Holbu dáme.
Keprník (1423 m. n. m.)
Z vrcholu Keprník začínám klesat po červené turistické značce směrem k Šeráku. Již z vrcholu Keprník je vidět turistická chata Šerák na vrcholu Šerák.
Pod Keprníkem (1282 m. n. m.)
Na rozcestí Pod Keprníkem přicházím asi po dvaceti minutách chůze. Zprava se připojuje modrá turistická značka a já pokračuji dále po modré a červené turistické značce. Cesta teď na chvíli vede víceméně po rovině.
Šerák, rozcestí (1319 m. n. m.)
Asi po pěti minutách přicházím k rozcestí Šerák (rozcestí). Od rozcestí Pod Keprníkem jsem ušel půl kilometru. Na turistickou chatu zbývá ještě půl kilometru po modré turistické značce. Opouštím tedy červenou turistickou značku a vydávám se na turistickou chatu na Šeráku.
Šerák, turistická chata (1325 m. n. m.)
Obr. 1. Šerák, turistická chata – Jeseníky
Po dalších pěti minutách přicházím k turistické chatě na Šeráku. Dle textu na turistickém rozcestníku se jedná o turistickou Jiřího chatu z roku 1899. Před chatou jsou nějaké dřevěné stoly a lavice, které jsou totálně obsazené. Uvnitř je také plno, ale naštěstí Jarda s Albertem mají místo, tak k nim přisedám. Šťastné shledání oslavíme pivem a gulášem. O pivu je mimo jiné i informační cedule naučné stezky S Keprníčkem na výlet Keprnickými horami.
Holba
Informační cedule pojednává o jesenickém pivu Holba. Na ceduli je psáno: „Holba, pěnivý klenot Jeseníků“. Dle informační cedule vznikl pivovar Holba v obci Holba, která se později stala součástí Hanušovic. Holba je také nádoba na čepované pivo o objemu 0.707 l, která se ovšem dnes již k čepování a pití piva nepoužívá. Na vznik pivovaru mělo zásadní vliv zprovoznění železniční tratě Šumperk – Dolní Lipka v roce 1873, která vedla vesnicí Holba, dnes Hanušovice. Poloha na trati byla pro vznik pivovaru ideální a v prosinci o rok později začal sládek Josef Müllschický vařit první pivo. V počátku pivovar vyprodukoval ročně 40000 věder piva, což odpovídá asi 2240000 litrů piva. Dnes pivovar vyrobí dvacet krát více piva. Samozřejmě technologie výroby se za tu dobu posunula již někam jinam. Například od 80. let 20. století se již nepoužívají pro výrobu a zrání piva dřevěné kádě a sudy, ale ocelové tanky. Pivo značky Holba získalo mnoho ocenění, o který se zde také píše. Jedenácti stupňová Holba se jmenuje Šerák a samozřejmě v turistické chatě na Šeráku ji čepují.
Obr. 2. Zvonice u chaty Šerák – Jeseníky
Před turistickou chatou je i malá zvonice se zvonem, kde je možné si zazvonit. Třeba si u toho můžete i něco přát a třeba se to i splní. Samozřejmě zvoníme také a také se u toho fotíme.
Cesta zpět
Až se vyzvoníme a nafotíme do aleluja, začínáme se stejnou cestou vracet na Švýcárnu. Postupně míjíme rozcestí Šerák – rozcestí, Pod Keprníkem, Keprník – vrchol, Trojmezí, Sedlo pod Vřesovkou, Vřesová studánka, Bílý sloup, Červenohorské sedlo, kde se na chvíli zastavíme v restauraci a pokračujeme přes Výrovku na rozcestí Pod Malým Jezerníkem. Zde nechám Jardu s Albertem „zmizet“ vepředu a odbočím doprava k rozcestí U Výrovky, kde by měla být vyhlídka. Rozcestí je dle rozcestníku vzdálené sto metrů. Cesta tam i zpět trvá pár minut a nic zajímavého na Výrovce není. Od rozcestí Pod Malým Jezerníkem pokračuji dále po červené turistické značce na Malý Jezerník. Před Malým Jezerníkem je kousek od cesty po levé straně malý skalní útvar, na který lze vylézt. Vylezu na malou skálu a udělám pár fotek. Pokračuji dále po červené turistické značce a přes rozcestí Slatě přicházím na Švýcárnu. Cesta ze Šeráku na Švýcárnu trvala i s krátkou asi dvaceti minutovou přestávkou na Červenohorském sedle asi čtyři hodiny.
Další, poslední pobytový den se vydáme do Karlovy Studánky a následující den ráno z Jeseníků odjíždíme domů.