Ze sedla Jazzilücke do Saas-Almagell

Ze sedla Jazzilückepokračujeme nevlídným počasím po italské straně až k sedlu Antronapass, odkud začneme klesat až k městu Saas-Almagell.

hodnocení článku
  •  

Nikdo nehodnotil


Vaše hodnocení
Zde by měla být vidět mapa. Máte asi problém s JavaScriptem ve svém prohlížeči.

Jazzilücke (3081 m. n. m.)

V sedle Jazzilücke odpočíváme, svačíme a fotíme se asi půl hodiny. Jsme pár metrů pod sedlem na švýcarské straně. Připravujeme se na cestu do mlhy v Itálii. Viditelnost na italské straně hřebene je asi tak 10 metrů. Jak tak sedíme a zvažujeme, jak moc bude cesta Itálií náročná, zaslechneme nějaký zvuk podobající se lidskému hlasu v dálce. Po chvíli zaslechneme i šramocení a zvuky řetězů, které na italské straně slouží pro jištění. V tom se z ničeho nic z mlhy vynoří …… ne, není to alpská obdoba sněžného muže Yetiho, jsou to dvě slečny. Přicházejí k sedlu a také usednou k odpočinku. Ptáme se jich, už si nevzpomenu, jestli anglicky, nebo německy, jestli je cesta náročná a jak je to s počasím. Potvrzují nám, že mlha je v podstatě po celé cestě po italské části hřebene, ale zato nás uklidňují ohledně exponovanosti trasy. Jistící řetězy jsou jen malý kousek pod sedlem. To nás trochu uklidní. Vydáme se na cestu.

Slečny mají pravdu. Cesta je jištěná jen pár desítek metrů, poté jdeme běžným, nijak náročným horským terénem. Bohužel mrak ne a ne zmizet a proto jdeme celou cestu po italské straně v mlze. Za úspěch lze považovat, když se viditelnost párkrát z běžných asi deseti metrů zvýší přibližně na sto metrů. Bohužel jsme tak ochuzeni o jistě krásné výhledy na Itálii a Italské Alpy.

Cesta za sedlem Jazzilücke.

Obr. 1. Cesta za sedlem Jazzilücke.

Antronapass (2838 m. n. m.)

K sedlu Antronapass přicházíme asi po hodině chůze. Sedlo Antronapass je hraniční sedlo mezi Itálií a Švýcarskem. Přechodem přes sedlo se vrátíme zpět do Švýcarska a také do hezkého počasí s jasnou oblohou. Podle mapy by se ještě na Italské straně měly pod sedlem nacházet dvě plesa. Jedno menší, na mapě nepojmenované, v nadmořské výšce 2579, tedy necelých 300 metrů pod námi a druhé nesoucí název Lago di Gingino v nadmořské výšce 2250 metrů. Občas, když vítr odfoukne mlhu, spatříme obrysy, patrně vyššího bezejmenného plesa. Mnoho však v mlze nerozpoznáme.

Kousek od sedla jsou zbytky, v podstatě už jen základy, nějaké budovy. Také je zde na kameni malý kříž s cedulí.

Vodopád na potoku Furggbach.

Obr. 2. Vodopád na potoku Furggbach.

Ze sedla by šlo pokračovat i do Itálie. My však sedlem projdeme na Švýcarskou stranu a začínáme klesat po cestě označené Simplon-Fletschhorn trekking směrem do Saas-Almagell. Cesta vede podél horského potoka Furggbach, který místy vyniká svou horskou nespoutaností a divokostí. Také, hlavně v nižší části údolí, míjíme volně se pasoucí krávy a ovce.

Saas-Almagell (1670 m.n.m)

Po třech hodinách klesání ze sedla Antronapass přicházíme k domkům malebné horské vísky, patrně části Saas-Almagell. Samotné Saas-Almagell je dost roztažené a existuje několik možností, jak se do Saas-Almagell po červené turistické značce dostat. Někde v těchto místech se špatně domlouváme, kam vlastně jdeme a po chvilce se nevědomky rozdělíme. Já jdu sám do jiné, nižší části Saas-Almagell, zatímco ostatní tři jdou do hornější části Saas-Almagell. Nikdo nechce pochopit, že jsem se neztratil já, ale ostatní tři, protože já šel tam, kam jsme se domlouvali.

Výsledek je, že ostatní v Saas-Almagell nastoupí do autobusu o zastávku dříve, než já. Autobusem z Saas-Almagell jedeme do Saas-Ground, kde jsme ubytováni. Náš dnešní výlet končí.

Fotogalerie

Fotografie ze Švýcarska si můžete prohlédnout v galerii Švýcarsko 2012.

článek je součástí seriálu: Švýcarsko 2012

V srpnu 2012 jsem se já (Radim) vydal se Štěpánem, Radkem a Honzou do "horské pevnosti", do Švýcarska. Cestou jsme si udělali zastávku i v Lichtenštejsnku.


diskuse

vložit nový příspěvek