Tajemně krásné Toulovcovy Maštale

Toulovcovy Maštale jsou krásným místem, které fascinuje zajímavými skalisky skrytými v čisté přírodě hlubokých lesů. Rozhodně stojí za to sem zavítat a nechat se na chvíli unést atmosférou tohoto místa.

hodnocení článku
  •  

Nikdo nehodnotil


Vaše hodnocení

Česká republika se může chlubit poměrně vysokou koncentrací skalních měst, zajímavých oblastí vytvořených silou přírody. Komplex skalních měst nabízejí i Budislavské skály na Pardubicku. Tato pískovcová plošina rozdělená čtyřmi údolími sice patří mezi skalními městy rozlohou k těm nejmenším, přesto se tu v krásné přírodě hustých borových lesů schovává mnoho zajímavých míst a úžasných skalních útvarů. Celá oblast je chráněna jako přírodní rezervace Maštale. Nejvýznamnějšími částmi jsou tu Toulovcovy a Městské Maštale. Jako první jsme se vydali prozkoumat Toulovcovy Maštale.

Cestou necestou hlubokým lesem

Obr. 1. Cestou necestou hlubokým lesem

Fascinující skalní útvary, tajemná zákoutí a romantické scenérie, to vše najdete v Toulcových Maštalích. Toto skalní město není tak okázalé jako známější příbuzní v Českém ráji, v Adršpachu nebo Hruboskalsku. Jeho skalní útvary totiž nevystupují do výše nad okolní terén, ale jsou zahloubeny v pískovcovém masivu. Přesto jsou všechna skaliska ve zdejších hustých borových lesích úchvatná.

Skalní město na dohled - jen naposledy nahoru

Obr. 2. Skalní město na dohled – jen naposledy nahoru

Začátek cesty v Boru u Skutče

Abychom je mohli jít obdivovat, zaparkovali jsme v obci Bor u Skutče, odkud k Toulovcovým Maštalím vedou hned dvě značené turistické cesty. Ze stejného místa jsme se vydali několik dní předtím hledat Kolumbovo vejce, tentokrát naše kroky mířili na druhou stranu po červené a zelené turistické značce. Cesty se po zhruba 300 metrech dělí. Červená trasa vede více po vrstevnici a je tedy pohodlnější, zato ale o poznání delší. My se vydali po kratší zelené trase, která překonává dvě strmá údolí.

Petrovna – nejvyšší skalisko v oblasti

Brzy jsme narazili na Petrovnu, nejvyšší pískovcovou věž v této oblasti. Vrchol této 15-ti metrové skalní věže je upraven na vyhlídku, ovšem daleko do kraje vidět kvůli hustému a vysokému lesnímu porostu rozhodně není. Kolem Petrovny jsme sešli strmou cestou do údolí a pokračovali dále krásnou krajinou zdejších lesů. Následoval výstup a opětovný sestup mezi zajímavými skalisky, po kamenité cestě plné kořenů. Pro bolavá kolena tato cesta určitě není nic moc, ale jinak ji zvládnout všichni. Za dalším údolím se už rýsovaly skály ukrývající hledané skalní městečko. V jeho uličkách jsme pak mohli obdivovat sílu přírody a představovat si, jak se tu kdysi skrýval rytíř Toulovec se svou družinou.

Skalní věž Petrovna

Obr. 3. Skalní věž Petrovna

Pověst o loupeživém rytíři Toulovci

Právě po tomto rytíři získala tato oblast své jméno. Podle pověsti šlo o loupeživého rytíře Toulovce, který zde měl tajný úkryt. Se svými muži přepadal bohaté kupce a okrádal je o majetek. Ve skalním labyrintu se pak on a jeho družina schovávali se svým lupem před spravedlností. Aby odčinil své hříchy, věnoval na sklonku života značný majetek špitálu v Litomyšli. Kvůli tomuto šlechetnému činu i dřívější štědrosti vůči chudým jej zdejší obyčejní lidé měli rádi a ti významnější si jej zase předcházeli kvůli jeho majetku. Po jeho smrti jej dokonce pohřbili jako počestného občana ve špitálském kostele. Pravda o rytíři je ale podle historiků poněkud méně romantická. Šlo o rytíře Vavřince Toulovce z Třemošné žijícího na počátku 15. století v Litomyšli. Vlastnil statky v okolí a byl zdatným obchodníkem, odtud pramenilo jeho bohatství. A byl také šlechetný, proto ty dary špitálu.

Bludiště Toulovcových Maštalí

Obr. 4. Bludiště Toulovcových Maštalí

Ať už byla pravda jakákoliv, skalní bludiště je opravdu velmi pěkné. Projít se jeho chodbami a prozkoumat všechna možná zákoutí rozhodně stálo za to. No a až jsme se dostatečně pokochali, byl čas na návrat, opět stejnou cestou.

článek je součástí seriálu: Toulky Českomoravským pomezím 2016

Kam se podívat a co vše lze spatřit na Českomoravském pomezí se dovíme od Martiny Limbergové, která Českomoravské pomezí navštívila v červenci 2016.


diskuse

vložit nový příspěvek