Suchá Belá
- Radim Dostál
- 19.11.2007
- 0:00
- Změněno: 11.01.2016 | 19:22
Poslední den naší dovolené ve Slovenském Ráji se vydáváme do nejznámější rokliny Slovenského Ráje, do rokliny Suchá Belá.
Suchá Belá byl jeden z důvodů, proč jsme se vlastně znova po roce vraceli do Slovenského Ráje. Minule nám totiž v poslední den, kdy jsme měli Suchou Belou v plánu projít nepřálo počasí a tak jsme nešli nikam. Jedná se dolinu, která je (vedle trasy z Hrdla Hornádu přes Kláštorskou roklinu na Kláštorisko) nejnavštěvovanějším místem Slovenského ráje. Říká se taky, že asi i nekrásnější.
Je-li nějaké místo nejnavštěvovanější, znamená to mnoho lidí. Což je velká nevýhoda zvláště pokud se na trase musí jít po žebřících.
V dnešním dni máme ještě navíc plán odjet z Vydrníku vlakem do Vysokých Tater.
Cesta dolinou Suchá Belá
V Podlesoku platíme vstupné 40Sk a vydáváme se po zelené turistické značce. Asi po 300 metrech je další přístřešek s prodejem vstupenek (asi pro případ, že by někdo nezaplatil dříve). Za přístřeškem se již vydáváme úzkým korytem potoka roklinou Suchá Belá. Ten den se rozhodlo navštívit dolinu opravdu mnoho lidí. Říká se, že Suchá Belá je jedno z nejnavštěvovanějších míst Slovenského Ráje, takže mě nemělo asi nic překvapit. Mám ale pocit, že ten den byla účast mimořádně velká. Například u 1. vodopádu se na žebřík vytvořila fronta bez nadsázky dlouhá asi 300 metrů ve které jsme čekali 20 minut.
Ani nemluvím asi o dalších patnácti minutách, které jsme potřebovali na přejití žebříku. Tento fakt trochu pokazil dojem z jinak překrásného místa. Po zdolání všech vodopádů cesta vede lesem až k rozcestí Suchá Belá vrchol.
Kousek za posledním vodopádem v místě, které nevypadalo příliš nebezpečně jsme míjeli ležícího člověka, kterého ošetřovala horská služba. Je možné, že se poranil jinde a někdo mu pomohl na toto poměrně bezpečné místo. Poraněný bral vše s humorem a nic vážného se mu asi nestalo. Později jsem se v novinách dočetl, že se jednalo o Čecha a že to byl jeden z 1. čtyř případů, které si podle nových pravidel na Slovensku bude zásah horské služby platit (tuším od 1. 7. 2006 se za zásahy horské služby na Slovensku platí).
Což mě vedlo k zamyšlení. Jak v mnoha článcích píšu, do Slovenského Ráje se vybírá vstupné 40Sk na den. Já používám pojem vstupné, ve skutečnosti na lístku který dostanete je napsáno, že se jedná o poplatek za používání řetězů, žebříků atd… Že někdo musí za nějaké peníze tohle všechno udržovat mi připadá jako jasné. Nepatřím mezi ty, kteří by si neustále stěžovali na tento poplatek. Jenomže na onom lístku je také napsáno, že v ceně poplatku je i pojistka. Já si sice vůbec nedokážu představit, jak by vymáhání pojistného vypadalo v praxi, protože na lístku není ani jméno pojištěného ani čas uzavření pojistky. Proto by v případě úrazu mohl kdokoliv mi podstrčit svou „vstupenku“ nebo dokonce zajít koupit vstupenku dodatečně.
V každém případě ale já tam nejsem od toho, abych si něco v praxi představoval. Jednou je na lístku jasně napsáno, že jsem pojištěn. Není tam ale napsáno na co se pojistka stahuje. Jestli se jedná o pojištění nákladů na ošetření. Nebo je to nějaké jednorázové pojištění, nebo jak jsem vlastně pojištěn. Podle článku v novinách, který vyšel za pár dní vše nasvědčuje tomu, že to s pojistkou nebude až tak žhavé.
Z rozcestí Suchá Belá vrchol do Podlesoku
Asi po necelých 2 hodinách se ocitáme na rozcestí Suchá Belá vrchol, odkud pokračujeme po žluté turistické značce na rozcestí Pod Vtáčim hrbom, cesta trvá 20 minut. Protože dnes ve Slovenském Ráji končíme a ještě musíme z Podlesoku zajít do Vydrníku (asi 4km) a od tama vlakem do Vysokých Tater, rozhodujeme se, že na Kláštorisko již nepůjdeme. Letos jsme si pivo na Kláštorisku nedopřáli. Z rozcestí Pod Vtačím Hrbom se tedy po červené turistické značce vydáváme dolů směrem na rozcestí Nad Podlesokom. Jsme tam za trochu více než půl hodiny klesání. Z rozcestí pokračujeme po červené do Podlesoku, kde jsme za 10 minut.
V Podlesoku se sbalíme, dopřejeme si velký oběd v restauraci a hurá do Tater, to už je ale jiný příběh.
Závěr
Suchá Belá je opravdu krásné místo. Na poměrně krátké trase uvidíte 3 velké vodopády. Suchá Belá je ale velmi populární dolina a proto se v ní pohybuje moc lidí. Rozhodně stojí za návštěvu, i když každý, kdo se do ní vydá, musí mít pevné nervy a trpělivost. Trasa je poměrně krátká ale údajům na rozcestníku se dá věřit. Je v nich započítáno i čekání a pomalá chůze v davu lidí.
Obecně nejen na Suchou Belou, ale na celé Slovensko je dobré mít nějaké cestovní připojištění, které se vztahuje na náklady spojené s přesunem pacienta z místa, kde došlo k poranění na místo ošetření.
Pro mě osobně tento den znamenal, že asi všechny opravdu zajímavá místa jsem loňskou dovolenou a letošní dva dny této dovolené prošel. V podstatě nemám důvod se vracet. I když mě trochu láká sjet si Hornád, to by ale byla akce asi jen na jeden den a zvládl bych jí jako doplněk možného přechodu Muráňské planiny, které plánuji v létě 2007.