Samaria

Soutěska Samaria se nachází v západní části řeckého ostrova Kréta. Soutěska je považována za nejdelší soutěsku v Evropě, ale v některých průvodcích je tento fakt zpochybňován. Soutěska Samaria prochází Bílými horami (Lefka Ori ). Začíná na náhorní plošině Omalos v nadmořské výšce 1227 m. n. m. a končí na úrovni Lybijského moře moře ve vesnici Agia Roumeli. Samotná soutěska je dlouhá kolem 12,8 kilometrů, ale je potřeba počítat s několika dalšími kilometry od konce soutěsky k moři. Kolem soutěsky Samaria se nachází stejnojmenný národní park.

V podstatě celou cestu soutěskou Samaria se klesá. Cesta soutěskou je jednosměrná, nelze jí projít opačně. Je vhodné mít turistickou obuv. Mnohdy se jde po dost nepříjemném terénu a kamení. V soutěsce je několik pramenů pitné vody i tak je dobré mít dost tekutin. Cesta podle odhadů trvá průměrnému turistovi asi 6 hodin, s největší pravděpodobností v dost velkém vedru. Já byl vybaven třemi a půl litry tekutin.

Cesta k soutěsce Samaria

Není ani tak problém se k soutěsce Samaria dostat, jako spíše se z ní dostat zpět. Průchod soutěskou Samaria začíná v místě zvaném Xyloskalo (Dřevěné schodiště), ke kterému vede asfaltová cesta. Xyloskalo je pravděpodobně také název vesnice, kterou tvoří pár domků u tohoto místa. Problém je spíše ve vesnici Agia Roumeli, nevede z ní totiž žádná cesta. Jediná možnost jak se k ní dostat je přes moře. Takových vesnic, dalo by se říci konců světa, je u Libyjského moře více.

Pohodlné je využít služeb nějaké z krétských cestovních kanceláří, které zajistí autobus, kterým dopraví turisty k Xyloskalo, zajistí místa v lodi a poté co autobusy vyloží turisty sjedou do nějakého přístavního města, nebo vesnice u Libyjského moře, kam vede i asfaltová cesta a kam cestující doplují po moři. Já jsem zvolil druhou možnost a našel si místní cestovní kancelář. Můj problém byl ještě v tom, že jsem byl skoro na druhé straně ostrova Kréta v oblasti Amoudara poblíž starobylého města Haraklion. Proto cesta k soutěsce byla dlouhá. Musel jsem stávat kolem páté hodiny ráno.

Průvodce nám v autobuse dal k dispozici malou mapku soutěsky, kde byly vyznačeny významná místa v soutěsce a orientační časy v kolik hodin by jsme u nich měli být.

Xyloskalo (1227 m. n. m.)

Xyloskalo znamená v překladu Dřevěné schodiště. U Xyloskalo je parkoviště na kterém staví autobusy a také je zde několik domků. Důležité však je, že se zde nachází vstup do soutěsky Samaria. V malé budově se prodávají lístky, já mám však lístek zajištěný již z cestovní kanceláře. Součástí lístku je také ústřižek, který budu muset na východu ze soutěsky Samaria odevzdat. Tím si správce parku udržuje přehled o tom, jestli někdo v soutěsce nezůstal.

V místě Xyloskalo jsme v pohoří Lefka Ori (Bílé hory), což je nejvyšší pohoří Kréty. Kousek od parkoviště je informační cedule, kde jsou informace naštěstí i v angličtině psané latinkou. Čtu-li si informační ceduli, je přímo přede mnou vysoký vrchol Bílých hor, patrně se jmenuje Gingilos.

Gingilos, Samaria

Pár minut se zde zdržím mazáním krému na opalování a vcházím do soutěsky. Je kolem 10:15. První část soutěsky je prudké klesání a ze začátku se prochází skutečně po schodech. Mám ale spíše pocit, že jsou kamenné než dřevěné. I když na mnoha místech jsou zábradlí, která jsou ze dřeva. Cesta se klikatí.

Samotný průchod soutěskou Samaria popíšu v příštím dílu.