Dnes máme v plánu ne příliš náročný výlet roklinou Piecky, který lze zkrátit jízdou autobusem k osadě Hrabušice - pila. V roklině Piecky se podíváme hlavně na její dva vodopády Veľký vodopád a Terasovitý vodopád.
Výstup roklinou Piecky začíná v Hrabušicích, v části Hrabušice – pila. K rozcestí Hrabušice – pila přijedeme autobusem od kempu v Podlesoku. Autobusová zastávka se také jmenuje Hrabušice – pila.
U autobusové zastávky se nachází malá budka, kde je možné koupit vstupenku do Slovenského ráje a je nutné ji zde také ukázat. Od zastávky jdeme asi 200 metrů osadou zvanou rovněž Hrabušice – pila, až dojdeme k rozcestí Hrabušice – pila. Zde se od zelené turistické značky vedoucí k roklině Velký Sokol, ke které to je 25 minut chůze, odděluje žlutá turistická značka vedoucí do rokliny Piecky. V roklině Velký Sokol jsme již byli před pár dny. Dnes máme v plánu roklinu Piecky.
Kousek od rozcestí je kiosek, kde na chvíli usedáme na občerstvení a poté vyrážíme.
Cesta roklinou Piecky je, jak už ve Slovenském ráji bývá zvykem, jednosměrná a povolený směr chůze je zespoda nahoru, tedy náš směr od osady Hrabušice – pila směrem vzhůru. V podstatě celou cestu půjdeme řečištěm potoka Píľanka. V první zhruba čtvrt hodině téměř zanedbatelného stoupání nás turistická značka zavede rychle z osady pryč do lesa a roklina se začne mírně zužovat. Po chvilce dojdeme k prvnímu ze dvou vodopádů rokliny.
Veľký vodopád je ten vyšší z dvojce vodopádů rokliny, lze tedy říci, že se svou výškou 12 metrů je největším vodopádem rokliny Piecky. Bohužel máme trochu smůlu na množství vody, je totiž po celé léto sucho. Co si ale pamatuji z mé návštěvy rokliny Piecky před osmi lety , tak vodopádem ani za normálního stavu neproudí moc vody. Uděláme několik fotek a pokračujeme.
Obr. 1. Veľký vodopád v roklině Piecky, Slovenský ráj
Podél vodopádu vede velký kovový žebřík, přes který musíme vylézt na vrchol vodopádu, aby jsme pokračovali po dřevěných lávkách dále úzkou roklinou. Cesta přes lávky nad potokem trvá asi deset minut. Lávky jsou, dalo by se říci, poměrně dlouhé.
Obr. 2. Roklina Piecky – Slovenský ráj
Asi 30 minut chůze od Veľkého vodopádu přicházíme k druhému a zároveň poslednímu vodopádu rokliny Piecky, k asi deseti metrovému Terasovému vodopádu.
Obr. 3. Terasový vodopád v roklině Piecky – Slovenský ráj
Opět uděláme několik fotek vodopádu, vylezeme po železném žebříku nad vodopád a pokračujeme roklinou Piecky vzhůru. Nad vodopádem nás ještě čeká několik dřevěných lávek a po asi půl hodině chůze závěrem rokliny po žluté turistické značce přicházíme k rozcestí Piecky, vrch.
Nejsem si jistý, jestli zde tohle rozcestí bylo, když jsem zde byl před osmi lety. Určitě zde ale nebyla zelená turistické značka přicházející zprava od Glac, Malá Poľana, která je dle rozcestníku 15 minut chůze. Ostatně tato zkratka po zelené turistické značce není ani v mapě, kterou mám z té doby. Zelená turistická značka umožní turistům dostat se rychle, za patnáct minut, na hlavní trasu spojující severní část Slovenského ráje s jižní částí. Ocení to zejména turisté, kteří chtějí z rokliny Piecky pokračovat na jih.
To ale není náš případ, my pokračujeme dále po žluté turistické značce Suchá Belá, záver, což je dle rozcestníku čtvrt hodiny chůze.
Trasa vede v podstatě po rovině a trvá přibližně avizovaných patnáct minut. Těsně před rozcestím se k nám připojí zelená turistická značka vedoucí z rokliny Suchá Belá.
Na rozcestí je malý přístřešek a opět, protože je hezké počasí, je zde nabídka půjčení jízdních kol. Tentokrát se ale rozhodneme, že půjdeme pro změnu pěšky. Vydáváme se po žluté turistické značce směrem k rozcestí Pod Vtáčím hrbom.
Cesta na rozcestí Pod Vtáčím hrbom vede v podstatě téměř po rovině. Žlutá turistická značka zde končí a my se napojíme na zelenou turistickou značku vedoucí od Kláštoriska do Podlesoku. Postupně začínáme klesat.
U rozcestí Nad Podleskom se k nám zprava připojí zelená turistická značka a společně s naší červenou začne prudce klesat do kempu v Podlesku, kde naše cesta a celý dnešní výlet končí. Dnešní tůra nebyla nijak náročná ani časově ani fyzicky. Je doba pozdního oběda, na který si zajdeme do restaurace kousek od kempu, kde si můžeme prohlédnout živé koně.
V srpnu roku 2015 jsem strávil týden ve Slovenském ráji a prošel jsem několik roklin v jeho severní části.
Vydává Radim Dostál
Všechna práva vyhrazena. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků nebo fotografií je bez souhlasu provozovatele webu nebo autora článku zakázáno. Zásady ochrany oosbních údajů