Když se řekne Ralsko, asi většině lidem se představí mohutná hora v Libereckém kraji (695 m n. m.), ale není to jediné řešení. Dalším Ralskem je zřícenina hradu na zmíněné hoře, zaniklá osada, dvory Malé a Velké Ralsko a jméno soukromých firem a některých sportovních či kulturních zařízení či akcí, historicky jde také o vojenský prostor a konečně to je město Ralsko.
Jméno Ralska se objevuje velmi záhy, podle letopisů, kterým ale nemusíme věřit, to bylo již v roce 935. Heřman z Ralska je známé jméno z roku 1054 a i jeho potomek Heřman na konci 12. století. Jeho syn Beneš z Ralska bojoval v mýtické bitvě u Hrubé Skály. Zkrátka s Ralskem je to velký problém, který není vyřešen, ale jisté je, že hrad, který na kopci stojí, je z konce 14. století. K hradu patřila i osada, která byla již roku 1544 zaniklá. Dnešní Ralsko jako obec vzniklo z vojenského újezdu, který opustila Sovětská armáda, v roce 1992, titul města dostalo v roce 2006.
Město Ralsko má, po Praze v Čechách, největší katastr (cca 17 tisíc ha), ale něco málo přes 2 tisíce obyvatel, jde však o prostor bývalých asi 20 obcí. Z významnějších historických památek jsou to zříceniny hradů, hrad Ralsko, Stohánek s poustevnou, Zbyny s poustevnou, Křída, Svébořice, Vranovský hrádek a Luční skála, zámek a kostel v Kuřivodech, tvrz Kuřivody, kaple v Náhlově a v Borečku a zbytky vojenských opevnění u Hradčan, Ploužnice a Hvězdova. Z přírodních památek můžeme připomenout např.skalní oblast Hradčanských stěn, Pusté kostely, Skalní bránu, Hradčanské rybníky, meandry Ploučnice a Velký a Malý Jelení vrch. Západní část Ralska je součástí CHKO Kokořínsko. Malá muzea jsou v Kuřivodech (pyrotechnika) a v Náhlově (vystěhovalectví do Brazílie).
Obr. 1. Zámek Kuřivody
Značené trasy jsou v katastru Ralska jen v oblasti Hradčan, ostatní jsou již na území okolních obcí, zejména zmíníme oblast Hamru v Děvínem a Stohánkem. Oblast má i síť cyklostezek, zde se dokonce hovoří o cykloráji. Oblast je částečně přístupná i automobily, průjezdná je silnička z Mimoně přes bývalé Svébořice do Náhlova s odbočkami do Hamru na Jezeře, Holiček a Osečné. Devizou oblasti jsou velké prostory bez zabydlení, rozsáhlá skalní území, možnost pátrání po zaniklých vsích, tajemné zbytky vojenských zařízení, překrásná příroda. Na druhou stranu je nutné vědět, že možnosti stravování a ubytování jsou jen v některých místech, v Kuřivodech, Hradčanech a v Ploužnici.
Obr. 2. Hrad Ralsko
Trasu začneme u IC v Hradčanech u rozcestníku turistických cest. Je jich dost, takže si vybereme zelenou, která nás dovede na Hradčanskou vyhlídku. Pokračujeme dál po značkách a začneme stoupat do lesů a skal kraví roklí. Před jejím koncem se cesta rozdvojuje, značky jdou vpravo, ale my jdeme vlevo. Asi po 200 metrech vejdeme do místa, kde na obě strany běží na cestu kolmo val a příkop. Dáme se vlevo do stráně podle příkopu a valu, na jejich konci obejdeme skalku a vystoupáme na vrchol návrší. To je obklopeno nepravidelným příkopem. Jde o Šanci, pevnost budovanou v roce 1778 proti Prusům.
Po prohlídce sejdeme podle valu, přejdeme přes cestu a pokračujeme na druhou stranu údolí. Když i zde vyjdeme na vrchol hřbetu, objevíme dvě pevnosti, spodní ve tvaru W, horní ve tvaru V. Když budeme pozorní, najdeme i letopočty.
Vrátíme se na cestu mezi valy a pokračujeme východním směrem, kde za chvilku narazíme na značení NS Jeřáb. Dáme se po značkách vpravo do míst, kde končí plocha údolíčka a před námi jsou dvě skalnaté výšiny. Zde kolmo vlevo odbočuje značka, ale my jdeme rovně bez značky do údolí. Zde narazíme na červený okruh, po kterém odbočíme vpravo po lesní silničce. Z ní pak vlevo zahneme se značkou do skalního údolíčka a dojdeme na rozcestí Popelový hřeben s modrou značkou.
Od rozcestí se dáme po obou značkách, proplétáme se skalami, Dlouhou roklí až na rozcestí Nad Kraví roklí. Zde se setkáme ze zelenou, která nás vlevo dovede asi po 600 metrech na složité rozcestí pěti cest. My se odtud dáme po neznačené kolmo vpravo a asi po 500 metrech úzkým údolíčkem dolu vlevo. Na dalším rozcestí odbočíme opět vlevo a vystoupáme na skalnatý vrcholek s výhledem na nejkrásnější věž oblasti Tvarožník a na okolí.
Z vrcholku se vrátíme do údolíčka a sejdeme na silničku podle Ploučnice, dáme se vpravo a dojdeme do Hradčan. Trasa měří 13 km a věříme, že se vám přes složitost postupu líbila. Cesta ale není vhodná pro cyklisty.
Vydává Radim Dostál
Všechna práva vyhrazena. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků nebo fotografií je bez souhlasu provozovatele webu nebo autora článku zakázáno. Zásady ochrany oosbních údajů