Další den mého pobytu v Praze se rozhodneme udělat si výlet z Prahy Satalic přes Vinoře až k zřícenině hradu Jenštejn. V tomto díle navštívíme Satalice a známou Satalickou bažantici.
Naučná stezka Vinořský park – Satalická bažantnice začíná v městské častí Vinoř a končí v městské části Satalice. V obou případech se jedná o městskou část hlavního města Prahy. My jednak půjdeme opačným směrem z konce na začátek, tedy ze Satalice do Vinoř a za druhé svůj výlet nezahájíme v Satalice, ale už v Praze Kbelích, ze kterých je to do Satalic kousek kolem Kbelského letiště.
Žlutá turistická značka, po které půjdeme začíná u zastávky MHD v Praze Satalicích. My se na ní však napojíme až u vstupu do přírodní památky Bažantice v Satalicích. Od zastávky MHD je to asi 150 metrů.
Hned u vstupu do přírodní památky Bažantice v Satalicích je informační cedule naučné stezky Vinořský park – Satalická bažantnice. Jedná se o devátou zastávku, pro nás však první. Informační cedule krom informací o samotné naučné stezce popisuje samotnou městskou část Praha Satalice a její historii.
O samotné stezce se dovídáme, že má tři a půl kilometru a je provede nás přes přírodní památku Satalická Bažantice a odtud alejí do přírodní rezervace Vinořský park. Za Vinořským parkem povede naučná stezka přes Vinoř ulici V Podskalí k rybníku Velká Obůrka, kde u nedaleké zastávky MHD naučná stezka Vinořský park – Satalická bažantice končí. Je zde zmínka, že dále lze pokračovat ještě odbočkou ke studánce Pod hrází, není zde však již zmínka o navazující naučné stezce Vinoř – Jenštejn, která pak dále povede po červené turistické značce a my po ní nakonec dojdeme až na Jenštejn.
Je zde také napsáno, že ujití celé trasy trvá asi 2 hodiny a za hezkého počasí jí lze projít i s kočárkem. To je sice pravda, terén není nijak náročný a snad nebudou přes cestu napadané stromy. Je však nutné, aby počasí bylo hezké dlouho před tím, jinak by kočárek potřeboval terénní úpravy, aby nezapadl v bahně.
První písemná zmínka o obci je z roku 1362, možná 1374, kdy se v soupisu majetku kapituly Pražského hradu objevuje zmínka o obci Stathalitcz. Od roku 1412 Satalitz a v 16. století Satalice.
K zajímavým historickým událostem vsi Satalice patří stavba kaple sv. Anny z roku 1714. Kapli nechala vystavět hraběnka Šporková, která tehdy při projížděním vsi porodila dítě. Kaple vznikla rozšířením malé kapličky jako vděk, že neočekávaný porod dopadl v pořádku.
Nejstarší budovou ve vsi je budova hostince, který je zmiňován jako krčma už před pěti sty lety.
Zlom v rozvoji obce nastal roku 1872 výstavbou železnice. Před stavbou železnice měla obec 23 usedlostí, na přelomů století již 83. Dnes je v obci 393 staveb.
Samostatnou obcí jsou Satalice pravděpodobně od roku 1889, kdy je zmínka o prvním starostovi. K Praze se Satalice připojili roku 1974.
Ke konci 2. světové války se Satalice staly cílem náletu amerického letectva, které bombardovalo nedaleký háj, kde německá armáda skrývala části letadel. Nálet si vyžádal 62 mrtvých a 100 zraněných. Hned po 2. světové válce se v Satalicích hrálo první fotbalové utkání po 2. světové válce v tehdejším Československu.
Tolik informační cedule pojednávající o historii zdejší obce a my vcházíme do Bažantice v Satalicích.
Přírodní památka bažantice v Satalicích je obora, která původně vznikla pro chov jelenů a daňků. Jak nás informuje cedule na stromě, v Satalické bažantici se nacházejí památné stromy, jedná se o duby letní. Historie bažantice v Satalicích sahá až do let 1750 až 1786. V té době hrabě Prokop zdejší plochy zalesnil. Autorem plánů byl architekt František Maxmillián Kaňka stanovil barokní osnovy zámeckého komplexu Vinoř-Satalice-Ctěnice, které zůstaly nezměněny až do 19. století. Od roku 1951 je Bažantice v Satalicích chráněným územím. Nachází se zde listnatý les se starými stromy, kde žije vzácný hmyz. Tento les je předmětem ochrany. V přírodní památce Satalická bažantice jsou tři památné stromy, před jedním z nich stojíme.
Tolik cedule o památných stromech. V Satalické bažantici je také informační cedule naučné stezky Vinořský park – Satalická bažantnice, kde se píše rovněž o historii bažantice a také o stromech v bažantici.
As po dvaceti minutách strávených v bažantici v Satalicích opouštíme bažantici a po aleji jdeme do Vinořského parku. V aleji míjíme další informační ceduli naučné stezky Vinořský park – Satalická bažantnice, na které se píše o baroku, krajině a barokní krajině.
Nejprve je zde vysvětlen pojem baroko. Baroko je evropský umělecký směr přibližně z let 1600 až 1750, který vznikl v Itálii již v polovině 16. století a po sléze se rozšířil do celé Evropy. Po románském slohu, gotice a renesanci bylo baroko poslední univerzální a jednotný umělecký styl celé Evropy.
Pojem „krajina“ lze definovat i chápat různými způsoby. Jedním ze způsobů jak vnímat krajinu je emocionální pojetí krajiny. Emocionálně působivé baroko přináší skloubení krajiny, přírody a lidské činnosti. Barokní díla byla komponována k obcházení a stálému komponování nových pohledů, ke hře se světlem a krajinou, do níž byly začleněny sochy, kaplička, nebo boží muka. Právě zdejší místo je jedním ze zlomků barokní krajiny u nás.
V druhé části informační cedule se píše o místních stromech. Jsou zde popsány stromy jírovec a kaštanovník setý, které se často mylně zaměňují. Zmínka je i o klíněnce jírovcové, což je motýl, který jírovci škodí. Housenky tohoto motýla požírají listy jírovce.
Obr. 1. Vinořský park
Po pár minutách cesty alejí přicházíme k poslední informační ceduli před vstupem do Vinořického parku. Píše se na ní o zemědělství, o tom ale až v příštím díle.
V listopadu 2014 jsem strávil prodloužený víkend v Praze. Podnikl jsem tam několik zajímavých výletů po blízkém okolí Prahy.
Vydává Radim Dostál
Všechna práva vyhrazena. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků nebo fotografií je bez souhlasu provozovatele webu nebo autora článku zakázáno. Zásady ochrany oosbních údajů