Naučná stezka údolím Bystřice
- Radim Dostál
- 8.02.2016
- 0:00
- Změněno: 4.01.2016 | 19:21
Z Panského mlýna pokračujeme dále do Smilova. Po cestě se dovídáme informace o řece Bystřice a jejím hospodářském využití.
Panský mlýn (425 m. n. m.)
Z turistického ukazatele na rozcestí na Panském mlýně zjišťujeme, že jsme dnes ušli již 6 kilometrů. Pokračujeme dále po modré turistické značce, jiná tudy ani nevede. Kousek od rozcestí je malá osada domků.
Obr. 1. Stavby poblíž rozcestí „Panský mlýn“
Řeka Bystřice
Asi po deseti minutách chůze přicházíme k další informační ceduli Naučné stezky Údolí Bystřice. Jedná se o v pořadí již sedmou informační ceduli naučné stezky a pojednává o samotné řece Bystřici. Bystřice pramení poblíž obce Rýžoviště v nadmořské výšce 661 m. n. m. Po 54,8 kilometrech toku se v nadmořské výšce 212,1 m. n. m. vlévá do řeky Moravy. Šířka koryta dosahuje kolem pěti metrů na horním toku a více než 22 metrů u ústí. Nejvyšší dosud zaznamenaný vodní stav byl naměřen 6.8. 1914 v Bystrovanech, kdy hladina dosáhla 240 cm. Nejnižší stav zde byl 13.8.1963, tehdy hladina dosáhla pouhých 17 cm.
Dále se na informační ceduli píše o živočiších žijících v řece Bystřici. Velmi specifickými obyvateli řeky jsou tak zvané bentos. Bentos je odborný název pro živočichy žijících na dně řeky. Jedná se o různé larvy jepic, larvy muchniček a další, které můžeme sledovat na površích kamenů. Pod kameny je zkrátka pestrý život. Někteří ze živočichů žijících po kameny jsou fotofobní, což je označení pro živočicha nesnášejícího světlo.
Další významnou skupinou živočichů v řece Bystřici jsou samozřejmě ryby. Podle složení rybích společenství a charakteru řeky rozlišujeme tak zvaná rybí pásma. Obecně existují pásma pstruhové, lipanové, parmové a cejnové. Řeka Bystřice zahrnuje pásmo pstruhové, lipanové a parmové. V pstruhovém pásmu, jak název napovídá, žijí především pstruzi, ale také se zde vyskytuje vranka obecná, což je další charakteristický druh pro pstruhové pásmo. Charakteristické druhy pro lipanové pásmo jsou lipan podhorní, jelec proudník a další. V parmovém pásmu pak kromě parmy obecné můžeme spatřit ostroretku stěhovavou a hrouzka obecného.
Dalším významným obyvatelem řeky Bystřice po celém jejím toku je rak říční, který je kriticky ohrožen. U řeky žijí rovněž ptáci jako například ledňáček říční, skorec vodní, což je lovec vodního hmyzu a čáp černý, pro změnu lovec ryb.
Hospodářství v údolí řeky Bystřice
Tolik informace z informační cedule a my pokračujeme dále po modré turistické značce. Cesta vede asfaltovou cestou podél řeky Bystřice po rovině. Po další půl hodině přicházíme k pořadí již osmé informační ceduli Naučné stezky Údolí Bystřice. Na naučné ceduli se píše o hospodářském využití údolí řeky Bystřice. V dřívějších dobách bylo údolí řeky Bystřice a přilehlé okolí hospodářsky využíváno daleko více, než je tomu dnes. Velkobystřické panství patřilo k nejvýznamnějším panstvím na Moravě. Jeho hospodářství se opíralo o chov ovcí a výrobu piva, jež se vařilo na velkobystřickém zámku. Od 12. století se na území panství těžily i drahé kovy. Z 12. století je zdokumentována těžba zlata ve Zlatém údolí. V 18. století se na území panství těžily především rudy. Konkrétně olovo, měď, stříbro, železo a zlato. Právě díky toho došlo roku 1827 k založení železáren v Mariánském údolí. Železárny založil Josef Zvěřina.
Nedaleký Budišov nad Budišovkou proslul těžbou kvalitní břidlice. Historie Budišova nad Budišovkou šahá až do 13. století, kdy zde vznikla první hornická osada poblíž nalezišť stříbrných a olověných rud. Těžba břidlice probíhala mimo jiné poblíž obcí Staré Oldřůvky, Bamov a Rudoltice. První zmínka o těžbě břidlice pochází z roku 1776 od Pustých Držkovic. Ve velkém se však břidlice začala těžit až od počátku 19. století.
Nedílnou součástí řeky Bystřice a jejího okolí byly také vodní mlýny. Dobu vodních mlýnů si dnes připomínáme již jen místními názvy jako Petrovický Mlýn, Magdalenský mlýn, nebo Smilovský mlýn.
Plavení dřeva po řece Bystřice
Další významnou roli v hospodářství místního regionu sehrálo lesnictví, především těžba dřeva. Zvláštností bylo pak plavení vytěženého dřeva řekou Bystřice. Mnoho lesů, kde těžba dřeva probíhala se nacházelo na svazích do údolí řeky Bystřice. Vykácené stromy se tak mohly snadno dostat k řece a odtud plavit. Lesy se tak dělily na plavební, z nichž se dřevo plavilo a odvozní, z nichž se dřevo odváželo. Plavení dřeva na řece Bystřice probíhalo již před rokem 1582 a bylo od ní upuštěno po roce 1910.
Tolik informace z informační cedule o hospodářském využití řeky Bystřice a jejího okolí. Kousek od informační cedule se nachází další informační cedule o Vojenském újezdu Libavá. Informační cedule nepatří k informačním cedulím Naučné Stezky Údolím Bystřice. Jedná se o úplně stejnou informační ceduli jako jsme již minuli u Magdalenského mlýnu.
Památný strom javor klen
Pokračujeme dále po modré turistické značce a po pár metrech míjíme památný strom. Podle cedule se jedná o javor klen. Parametry památného stromu:
- Obvod kmene ve výšce 1,3 m: 394cm
- Výška stromu: 31 m
- Šířka koruny: 30 m
- Výška koruny: 24 m
- Stáří: 250 – 300 let
Z cedule je patrné, že strom je pěkný „macek“.
Smilov, rozcestí u ŽST (388 m. n. m.)
Po dalších pěti minutách přicházíme k turistickému rozcestí Smilov, rozcestí u ŽST, je zde možné odbočit na železniční stanici Smilov, což je podle rozcestí 300 metrů. Jinak zde nic zajímavého není. Pokračujeme dále po modré turistické značce směrem na Hrubou vodu. Po pár minutách přicházíme k informační ceduli pojednávající o přírodní rezervaci Hroubovodské sutě.