Od Křídelní stěny pokračujeme dále po Naučné stezce okolím Hřenska až do Mezní Louky. Po cestě míjíme mnoho informačních cedulí, ze kterých se dovídáme mnoho zajímavých informací o Českém Švýcarsku.
Od Křídelní stěny pokračujeme dále po Naučné stezce okolím Hřenska. Po pár minutách míjíme další informační ceduli, která se věnuje místním lesům. Kdysi rostly na území Českého Švýcarska především smíšené jedlo-bukové lesy. Dnes jsou v Českém Švýcarsku smíšené lesy jen na nepřístupných místech, kde se lidem nevyplatila těžba dřeva. Právě tyto dochované a nepřístupné porosty jsou dnes útočištěm mnoha vzácných živočichů.
Po dalších asi sedmi minutách chůze míjíme další informační ceduli pojednávající o zvířatech a rostlinách žijících na pískovcových skalách. Na pískovcových skalách jsou extrémní podmínky, které přežijí jen některé organizmy. V létě mohou oslněné skály dosahovat až 50 stupňů Celsia, v zimě to pak může být až -20 stupňů Celsia. Problém na vrcholcích skal je rovněž s vodou. Holé a strmé skály bez vegetačního krytu špatně zadržují vodu, která po nich jen steče, malá část vody, která nesteče, ale zachytí se ve vypouklinách, se pak rychle vsákne do pórovitého pískovce.
Obr. 1. Cestou od Pravčické brány na Mezní Louku – České Švýcarsko
Po dalších deseti minutách vzcházíme do I. zóny národního parku. Je zde umístěna i další informační cedule Naučné stezky okolím Hřenska, kde je vysvětlen význam jednotlivých zón národního parku. Území národního parku je rozděleno do tří zón podle stupně ochrany přírody. Nejcennější oblastí je právě první zóna, do které nyní vstupujeme. I. zóna se rozkládá asi na čtvrtině území Národního parku České Švýcarsko. Na rozdíl od II. a III. zóny se zde turisté mohou pohybovat pouze po vyznačených cestách a nesmí sbírat žádné lesní plody, ani houby. Naopak III. zóna se rozkládá na jednom procentu území národního parku a zahrnuje zastavěná údolí a zemědělskou půdu. Zbytek je II. zóna, kde se především nacházejí lidskou činností pozměněné lesy. Kromě cedulí na cestách je hranice I. zóny vyznačená také pomocí pruhů na stromech. Při pohledu směrem do I. zóny jsou na stromě nakresleny dva pruhy. Při pohledu ven z I. zóny je na stromě jeden pruh.
Po dalších deseti minutách chůze stále po červené turistické značce míjíme další ceduli Naučné stezky okolím Hřenska. Tentokrát se z informační cedule dovídáme zajímavosti ohledně péče o místní lesy. Cílem péče o lesy v Národním parku České Švýcarsko je přeměna nepůvodních, především smrkových lesů na lesy smíšené. Původní smíšené lesy byly postupně nahrazeny porosty smrku ztepilého a modřínu. Takové lesy sloužili především k produkci dřeva, ne jako životní prostředí pro jiné organizmy. V podrostu takových lesů nenajdeme téměř žádné keře a rostliny. Nedaří se zde ani zvířatům, které zde nemají mnoho potravy. Každoročně správa národního parku vysází v Českém Švýcarsku deseti tisíce sazenic buků, jedlí a dalších stromů.
U informační cedule je také vstup na Rysí stezku, kde by si přišli na své především děti. I když samotné děti bez doprovodu rodičů na Rysí stezku nesmějí. Rysí stezka je plná různých atrakcí, jako jsou prolézačky a podobně. Formou hry návštěvníky seznamuji s Národním parkem České Švýcarsko a jeho přírodou. My se na Rysí stezku nevydáme. Dle informační cedule je Rysí stezka rozdělena na dvě trasy, první trasa A má 300 metrů a časovou náročnost asi 30 minut. Druhá trasa B má 800 metrů a časovou náročnost 30 až 60 minut. Každá z tras má 10 zastavení.
Po pár minutách chůze naší cestou míjíme druhý konec Rysí stezky a ještě po pár dalších minutách přicházíme do obce Mezní Louka. Vlastně již zážitkový areál Rysí stezka se nalézá v Mezní Louce, tedy už nějakou dobu v této obci jsme. Hned procházíme kolem informačního centra, kde se dovídáme o provozní době loděǩ v soutěskách. Trochu nás to znervózní, protože poslední loďka v našem směru v Divoké soutěsce vyjíždí v 17:00. Nyní je 15:18 a my máme v plánu dát si v Mezní Louce něco na jídlo. A pak samozřejmě ještě musíme k přístavu dojít, což je několik kilometrů.
Trochu nervózně usedáme na letní zahrádku jedné restaurace, ale naštěstí vše „odsejpá“. Po hodině vycházíme najedení a odpočatí po modré turistické značce směrem na Divokou soutěsku. Nyní na chvíli opouštíme Naučnou stezku okolím Hřenska, protože ta vede po zelené turistické značce přes Meznou směrem na Tichou soutěsku. Divoká soutěska bohužel není součástí naučné stezky. My si jí však nechceme nechat ujít.
V červnu 2015 jsme strávili 4 dny v Českém Švýcarsku a na jeden den navštívili i vedlejší Saské Švýcarsko.
Vydává Radim Dostál
Všechna práva vyhrazena. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků nebo fotografií je bez souhlasu provozovatele webu nebo autora článku zakázáno. Zásady ochrany oosbních údajů