Thajsko a Kambodža 2010 – den 15. a 16. – Ko Chang
- Pavla Řeháková
- 24.01.2011
- 0:00
- Změněno: 23.01.2011 | 22:11
Relaxujeme v Ko-Changu a připravujeme se na cestu do Bangkoku.
Hledání nového ubytování
V noci na nás skrz děravou moskytiéru útočí všelijaký hmyz a budí nás řev zvířete, které nejsme ani schopni identifikovat. Polovinu noci se jen převalujeme, nemůžeme se dočkat rána.
V sedm hodin konečně vstáváme. Hned vyrážíme hledat jiné ubytování. Zkoušíme několik resortů v okolí. Nakonec nacházíme jeden odlehlý s písečnou pláží (Bailan Beach Resort). Všechny chatky mají obsazené, takže nám je nemohou ukázat. V jedenáct hodin se má ale několik z nich uvolnit. Podle fotek to vypadá pěkně, cena 700 Bt za chatku na noc je také celkem v pohodě, navíc nám slibují i teplou tekoucí vodu.
Nechce se nám hned vracet do příšerného Siam Hut Resortu (klíče musíme vrátit do jedenácté hodiny), takže zůstáváme. Sedáme si na terasu hlavní budovy a dáváme si snídani (Amerikan Breakfast za 120 Bt/ osoba). Teprve poté se vracíme pro batohy.
Zpět s batohy jsme už před jedenáctou. Chatka není ještě uklizená, bereme si tedy plavky a jdeme se koupat. Je zataženo, ale dusno, moře v zátoce je klidné, na pláži jsme úplně sami.
Po půl hodině se jdeme nastěhovat. Proti Siam Hut jsou tu chatky nesrovnatelně luxusní, v koupelně teče horká voda, před chatkou kvetou květiny.
Obr. 1. Ko Chang
Relax na pláži
Zbytek dne trávíme povalováním na pláži. I přes zatažené nebe je teplo. Až odpoledne začíná foukat studený vítr od moře. Proto se přesouvám do chatky. Chvíli dopisuji náš deník, ale po pár větách usínám.
Pavlík mě budí kolem čtvrté hodiny. Jdeme se najíst. V blízkosti není moc možností na výběr. Sedáme si v první místní rodinné restauraci spojené s malým obchůdkem. Paní nám před restaurací přímo na ulici připraví rýži s krevetami a rýži s kuřetem (celkem za 110 Bt).
Večerní výlet
Pomalu nám začínají docházet báty. Rozhodujeme se tedy popojet kousek zpět po silnici směrem k přístavu (silnice vede kousek od pobřeží kolem celého ostrova), kde je větší turistické centrum s obchody a směnárnami.
Na ostrově nefunguje žádná hromadná doprava a vzhledem k terénu tu nemohou jezdit ani tuk tuky. Místo toho tu docela dobře funguje systém terénních taxíků. Nemají žádné jízdní řády, ani označené zastávky. Stačí se proste postavit k hlavní silnici a na jeden z projíždějících vozů mávnout. Zastavujeme si jeden z taxíků a za 50 Bt na osobu se necháváme odvézt do centra k pláži Kai Bae.
Na místě rychle zjišťujeme, že jsou směnárny otevřené jen od 10 do 18 hodin, takže sem musíme zítra znovu. Párkrát procházíme po hlavní ulici. Dáváme si ovocné koktejly (50 Bt za jeden) a palačinku s banánem a čokoládou (35 Bt).
Když už jsme tu, zjišťujeme si také, kolik nás bude stát cesta do Bangkoku. Ceny se pohybují kolem 450 Bt, což je v pohodě. Štve nás ale, že všechny společnosti jezdí přibližně ve stejný čas a v Bangkoku jsou až kolem 18. hodiny. Protože tam nemáme domluvené žádné ubytování, připadá nám to dost pozdě.
Zatím bez lístků a bez vyměněných peněz se vracíme do chatky a jdeme spát.
Šestnáctý den v Thajsku
Ráno si dáváme snídani a z ekonomických důvodů se rozhodujeme, že Pavlík pojede vyměnit peníze a koupit lístky do Bangkoku sám, zatímco já si budu užívat sluníčko na pláži.
Obr. 2. Ko Chang – pláž
Asi po třech hodinách se Pavlík vrací s novou zásobou bátů a jízdenkami do Bangkoku. Do večera se povalujeme. Potom nás od moře vyhání hlad.
Tentokrát si chceme dát západní jídlo. Nacházíme restauraci, kterou vlastní starší Rakušanka. Neochotně jde pro naší objednávku (2x Big Burger + hranolky, pivo, cola za 200 Bt). Donese nám pití bez skleniček, jídlo bez příborů (asi 5 hranolek na porci), rychle platíme a utíkáme odtud.
Cestou zpět si kupujeme Magnum a Corneto (70 Bt). Se zmrzlinou si leháme do houpacích sítí, posloucháme šumění moře a pozorujeme ještěrky běhající po stopě altánku, dokud nás dotěrní komáři nevyženou zpět do chatky.