Chodník mezi Plesem a plesem II
- Radim Dostál
- 9.06.2014
- 0:00
- Změněno: 3.06.2014 | 21:19
Pojďte se začíst do dalších zajímavostí, které se můžete dovědět na naučné stezce mezi Plesem a plesem.
Od nepojmenovaného rozcestí pokračujeme dále a kousek od rozcestí míjíme další informační ceduli o tatranském lese. Informační cedule popisuje zákony lesa. Alespoň takový má nadpis, i když o zákonech lesa se zde moc nedočteme. Píše se zde o „lesních generacích“, tedy o jakémsi lesním cyklu. Každá generace lesa se rozvíjí, dospěje a nakonec odumírá. Tím uvolňuje místo pro generaci novou, mladší. Každá generace lesa žije přibližně 300 až 350 let. Než mladá generace dospěje, uplyne přibližně sto padesát let. „Dospělost“ lesní generace znamená, že les má maximální objem biomasy. Asi po devadesáti letech od dospění se začíná les rozpadávat a začíná uvolňovat místo mladším jedincům.
Ani ne po deseti minutách přicházíme k další informační ceduli. Tentokrát pojednává o typech lesa. Vlastnosti přírodního lesa se mění horizontálně a vertikálně. Horizontální změna je podle geologicko – geomorfologických poměrů a vertikální změna probíhá podle klimatických poměrů. Okolní porosty tyto změny dosvědčují. Nacházíme se v lese, který se podle převládajících dřevin nazývá modřínová smrčina. Tento typ lesa se obvykle nachází v nadmořských výškách 900 – 1550 m. n. m. na kyselých a kamenitých půdách. Modřínová smrčina zabírá přibližně šest procent ze všech lesů TANAPu. V uvedených nadmořských výškách převládají podzolové půdy, na ceduli se píše i o jejich složení.
Doporučujeme z našeho průvodce
Rázcestie pri Symbolickóm cintoríně
Rázcestie pri Symbolickóm cintoríně je turistické rozcestí v Mengusovské dolině kousek od Popradského plesa.
Symbolický cintorín
Symbolický cintorín (symbolický hřbitov) je hřbitov a pietní místo obětí Vysokých Tater.
Popradské pleso
Popradské pleso je turisticky přístupné ledovcové jezero a významná křižovatka turistických tras v Mengusovskej Dolině.
Rázcestie nad Popradským plesom
Rázcestie nad Popradským plesom je rozcestí turistických značek v Mengusovské dolině na Tatranské magistrále nedaleko Popradského plesa.
Asï po pěti minutách chůze míjíme další informační ceduli pojednávající o lesních živočiších. Je zde patnáct zvířat i s fotkou a krátkým popisem. Největší kočkovitá šelma žijící v Tatrách je rys ostrovid.
Po dalších pěti minutách přicházíme k další informační ceduli. Je vidět, že cedule jsou rozmístěny tak, aby každá následovala asi pět minut chůze po předchozí. Píše se zde o lesních dřevinách. Nejrozšířenější dřevinou v tatranských lesích je smrk (Picea abies). Ostatní dřeviny se vyskytují jen tam, kde je smrk nedokázal vytlačit. Druhou nejpočetnější dřevinou v Tatrách je modřín (Larix decidua, slovensky Smerkovec). Modřín má hlubší kořenový systém než smrk. Svou odolností zpevňuje lesní porosty proti ničivým účinkům větru a sněhu. Dalším významným stromem v Tatrách je borovice, které se zde hojně vyskytují tři druhy. Borovice si vystačí s plytkou a chudou půdou, ale zase potřebuje více světla. V Tatrách rostou také listnaté stromy a to i ve vyšších nadmořských výškách. Najdeme zde například břízy a vrby. Správci národního parku TANAP se snaží snižovat zastoupení smrku a tím zvyšovat zastoupení ostatních stromů. Chtějí tím docílit, aby lesy v TANAPu se co nejvíce podobaly lesům, do kterých člověk nezasahuje.
Další informační cedule následuje opět asi po pěti minutách chůze. Celá tato informační cedule je věnována limbě. Limba je druh borovice. Na celém území Slovenské republiky je limba původní dřevinou jen v Tatrách a vyskytuje se zde v nadmořských výškách 1450 – 1700 metrů nad mořem a výjimečně i výše. Nejvyšší známé místo výskytu limby je 1820 m. n. m. Jiný druh borovice, borovice lesní, roste spíše v nižších polohách. Limba, stejně jako kosodřevina, snese silné mrazy, až -60 stupňů Celsia. Limba také roste pomalu a velmi dlouho. Může se dožít až 1000 let. K zajímavostem limby patří, že její šišky se nerozevřou po dozrání semen. Semena nemůže roznášet vítr, protože nemají křidélka. Semena tak rozšiřují ptáci.
Obr. 1. Ostrva – Vysoké Tatry
Na další, ne příliš vzdálené informační ceduli, je tentokrát zobrazeno 15 typických rostlin z Tater. Kromě fotky je zde i krátký popis. Po pravé ruce už nějakou dobu není příliš mnoho stromů a tak se můžeme kochat výhledy na místní velikány (hory), nebo i do údolí na tatranské obce a na Nízké Tatry za údolím. Asi po čtvrt hodině chůze od informační cedule přicházíme k turistickému rozcestí.
Rázcestie nad Popradským plesom (1500 m. n. m.)
Od nepojmenovaného rozcestí jsme šli čtyřicet minut a od rozcestí Odbočka pri Heliose jsem šli necelou hodinu a čtvrt. Z rozcestí vede modrá turistická značka na Rysy nebo Koprovský štít. Po červené turistické značce se lze dostat na Popradské pleso, kam se také vydáme. Popradské pleso je dle rozcestníku dvě minuty chůze a již prosvítá mezi stromy. U rozcestníku je i informační cedule pojednávající o „hranici lesa“. Je zde například uvedeno, že s rostoucí nadmořskou výškou se stromy mění na kosodřevinu, která se vyskytuje v nadmořských výškách kolem 1550 až 1800 metrů nad mořem. Nad touto hranicí se obvykle již nevyskytuje ani kosodřevina.
Pokračujeme na Popradské pleso, o kterém bude příští díl.